Svátek má: Rudolf

Komentáře

Naši fotbalisté, na rozdíl od pana Čulíka, zasluhují uznání

Známý vydavatel Britských listů Jan Čulík bezskrupolózně tvrdí, že čeští fotbalisté utvrzují západní svět v domněnce, že jsou Češi rasisté.

Hráči české fotbalové reprezentace totiž nepoklekli před zápasem s Walesem a nevyjádřili tak podporu hnutí Black Lives Matter. Říká, že„Češi nemoudře potvrzují svou mezinárodní pověst jako rasisté. Vyčleňují se tak z civilizované společnosti,“ tvrdí přeběhlík Jan Čulík.
   
Pan Čulík je znám tím, že je pravicově neokonzervativním pisálkem a jako vlastník Britských listů, žijící a pracující v Británii si může dovolit psát (a také píše) cokoli, co budou lidé ve Velké Británie ochotni číst, za což mu pak jako uznání pošlou bakšiš, kterým drží své prolhané BL nad vodou a také živí jeho samotného. On totiž pan Čulík svého času se svými BL působil v ČR, ale zde mu mimo jiné přestala „pšenka růst“, jeho Blisty ztratily nejen dopisovatele, ale i čtenáře, potažmo  také „přispěvovatele“ na jeho pochybnou živnost a BL šly do Brusele! Ale k věci.
     
Pan Čulík umně využívá situace s významnými protesty anglických občanů pokud jde o podporu hnutí Black Lives Matter a v souvislosti s událostí, která se odehrála při zápase se skotským Glasgow Rangers, kdy po potyčce českého obránce Ondřeje Kúdely s protihráčem, za což byl nařčen z rasismu, využil další „skandální“ událost české fotbalové reprezentace, když si fotbalisté před  utkáním dovolili tu drzost a nepoklekli prý jako výraz solidarity s hnutím proti rasismu. Je to stejné, jakoby se v případě utkání s nějakou muslimskou zemí museli klanět Alláhovi a mlátit hlavou o zem. Sakra, jsme malý stát, ale máme také nějakou svou hrdost a nejsme povinování se přizpůsobovat kdejaké vlně nebo tlaku, který je v rozporu s českou mentalitou a zásadami!
    
Podle pana Čulíka tento “antirasistický“ čin prý ukazuje na silný vrozený český rasismus, který nás od západní civilizace tlačí směrem na východ k autoritářským režimům. Myslím, že by tento prohřešek fotbalistů nikdo lépe nedokázal popsat.  Ten vrozený český rasismus se zřejmě projevuje tím,  že v Česku žije více jak 20 národností, mj. lidé z Afriky, Asie, Japonska, USA, Jižní Ameriky, Austrálie atd. Na konci r. 2019 žilo v ČR cca 600 tisíc občanů různých národností a ras. Je to pro pana Čulíka málo k tomu, aby nás mohl drze urážet jako vrozené rasisty?
     
Čulíkovo konstatování, že nás tento „vrozený rasismus“ tlačí směrem na východ k autoritářským režimům jen dokazuje, jak řiťolezecky vděčný je, resp. musí být vůči svým britským hostitelům, jak moc je zatížený jakousi obavou z respektu českých fotbalistů, kteří nepodehli západní rasové vlně proklamovat hnutí Black Lives Matter. Toto pokleknutí se stalo významným symbolem hlavně v USA, později rovněž ve Velké Británii, kde v posledním roce některé přistěhovalecké menšiny důrazně  (pan Čulík jistě ví, jak „důrazně“!)  vyžadují pokání země za její imperiální minulost. Angličané si jsou (pozdě , ale přece a ještě na „důrazný“ nátlak imigrantů) vědomi, že  i oni mají svůj nemalý díl na zotročování afrického obyvatelstva, černochů, když si vtvořili své kolonie a s nimi i nároky na jejich lid, coby otroky, pracující pro jejich zájmy.
    
Čeští fotbalisté se drží zásady, že politika do sportu nepatří, místo pokleku ukázali na logo RESPEKT na svých tričkách jako symbol UEFA k rasismu  a tím vyjádřili svůj postoj a podporu boje proti rasismu. To ovšem bylo panu Čulíkovi málo, proto ty drzé, nemístné, antičeské invektivy o českém rasismu.
   


Pan Čulík je mentální ubožák, který se (slovem) mstí na všem, co „české jest“! Ty jeho ubohé výkřiky, jako že teď předpokládá, že v Česku bude nejspíš následovat nenávist a delegitimizace homosexuálů, zákaz potratů (což prý už prosazuje Duka) a posléze otevřený útlak žen!  Ani si neuvědomuje, jaká je v Česku skutečnost, protože nic takového nehrozí, tedy až na skutečnost, že ona zmíněná nenávist, resp. odpor k homosexuálům, potažmo k celé  LBGTQ  je v Česku poměrně velmi výrazný, i když občasné „srocení“ těchto úchylů (např. Pochody hrdosti apod.) akcentuje několik tisíc občanů, ale spíše ze zvědavosti a pobavení, než s pochopením či uznáním jejich úchylné odlišnosti, tedy až na extrovertní Piráty, aby bylo jasno.
    
Hodnocení, které dává České republice jako „zkušený“ politilog, může psát těm svým soukmenovcům, kteří pro jeho slova mají pochopení, ale Česko fakt nepotřebuje komentáře typu, že „ Rád bych znovu upozornil, že nejde o věc relativní a že je pro Českou republiku opravdu nemoudré se zviditelňovat na medializovaných akcích jako země, která nedodržuje základní civilizační normy“! Pan Čulík rád a často uděluje „královské rady“, kritizuje, nabádá a poučuje ČR, jak se má chovat a upozorňuje, že např. „vrozený český rasismus  nás (tedy i jeho, protože aniž si to uvědomuje, se počítá za Čecha) od západní civilizace tlačí směrem na východ k autoritářským režimům“.
    
Britské listy nečtu (ač jsem byl kdysi dávno jejich blogerem), nemohu tedy zcela objektivně posoudit, jak dalece se zajímá  a odsuzuje nezpochybnitelný „vrozený“rasismus v Anglii, který se projevuje v řadě případů různých aktivit zvláště současných imigrantů, kterých je tam přehršel. Velká Británie se také honosí přívlastkem „demokratická“, tak by snad měla jít příkladem, což se rozhodně neděje a tvrdit, že ve Velké Británii není rasismus (na rozdíl od ČR), by bylo pokrytectví non plus ultra.
    
Nu což, pan Čulík se musí také nějak živit, ale proč zrovna na úkor Česka,  jeho rodné vlasti, je otázka. Vlastně ani není, pro pana Čulíka jsou peníze nad oddanost vlasti a vlasteneckého cítění.

Jiří  Baťa