Svátek má: Petra

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Střípky v evropských tropech

Zatím co účastníci G 20 měli obavy z tajfunu a museli se pohybovat až několik kilometrů mezi jednacími sály v dešti a rozhodli se diskutovat o obchodní válce, klimatu a situaci na Blízkém východu, Evropa se zmítala a ještě zmítá v tropických teplotách doprovázených různými varováními, plány a sliby.

Co se týče slibů, G 20 si je tentokrát nedovolila. Tvrdím tak, přestože závěrečné prohlášení nebylo v době psaní příspěvku k dispozici a tudíž k posouzení. Veřejnosti nabídnuté příměří v obchodní válce mezi USA a ČLR nenabízí nic jiného než formalitu a naději na ukončení války. V brzký konec války nevěřím, protože ani jedna strana si nemůže dovolit ztrátu tváře. A pravděpodobně si neuvědomuje, že je lepší dát a radovat se, než vyhrožovat a chtít. Nabízí se otázka, platná i pro vedení EU a samozřejmě i ČR: Jak je možné, že vojenská a politická velmoc a do nedávna hegemon mohl souhlasit a uzavírat pro sebe nevýhodné smlouvy s rozvojovými zeměmi a závislými asymetrickými spojenci bez možnosti mírového řešení, arbitráže, či jejich ukončení při souhlasu smluvních stran?

Co se týče bilaterálních setkání – jednání prezidentů Putina a Trumpa výsledek je podobný vtipkování o vměšování se do voleb. Rád bych se ujistil, že prezident Trump z časových důvodů zapomněl druhou část vtipu: nevměšování se do příštích prezidentských voleb v RF ze strany USA. Rád bych obdržel potvrzení, že setkání prezidentů USA a RF, přijetí RF do PACE, a rozhodnutí Rakouského vrchního soudu o vydání oligarcha Fistaše do USA, které jsem předvídal i s následky v jednom z loňských příspěvků, způsobilo opravdu strach ex-prezidentovi Porošenko a varování jeho nástupci Zelenskému. Možnost jednání EU a RF v nepřítomnosti prezidenta Ukrajiny umožňuje USA dokázat, že nejsou velkou lodí na písku s kapitánem, který chce vzbudit u pasažérů dojem, že vše je s lodí a s kapitánem v pořádku.

Co se týče kapitánů menších lodí, SRN, Francie a podobných jeví se mi, že zdravotní stav kapitánů uvedených lodí nabízí pochybnosti o jeho kvalitě a připomínku o léčení vůdců v ex-SSSR a dnes. Prezident Macron viděl v Japonsku klidový stav věcí a současně další vzdálení delegace členů G 20 od reality běžného života, zatím co mu v EU utekla možnost prosadit jako vůdce EK paní Vestager. Ve výsledku se mi Macronova trojice jeví jako narušení politické korektnosti. Ta však může hrát roli alibi. Takže nic nového pod sluncem. Nic nového nenabídla kancléřka Merkelová. V Japonsku po setkání s prezidentem Putinem neušla pozorným pozorovatelům ztráta její orientace v času a prostoru. To vše zapadá do utajené skutečnosti o výborném zdravotním stavu kancléřky, který přesto nedovoluje uplatnit dostatek sil pro prosazení německého kandidáta do vedení EK pana Webera. Nedostatek sil zdravého páru Macron – Merkel přinese občanům EU s pravděpodobností hraničící s jistotou jako vůdce šedou myš v podobě osobnosti pana Timmermana. Chci věřit, že nový prezident EK bude zdravý a dokáže to podobně, jako to musí dokázat každý prezident USA.

Tím jsem u rozdílu mezi USA, EU a RF a jejím předchůdcem SSSR. Traduje se mýtus, že Lenin (u moci 1917-1922) umřel na syfilis.  Méně se již ví, a proto méně traduje, že Stalin (u moci 1922-1953) nikdy nebral léky od 4. Oddělení Kremelské lékárny. V obstarání léků a v léčbě mu pomáhal jeden z členů jeho ochrany (pravděpodobně s veterinářským vzděláním, nebo zkušeností). Zdraví mu udržovala pracovní disciplína a vůle, nedovolující mít 10 let dovolenou. Tady má český premiér hodně co dohánět. Jsem přesvědčen, že český premiér nedohoní ani Chruščova. Ten po intermezzu Malenkova (byl u moci 1953-1964) vedl jednání se členy politbyra tak dlouho, až všichni ostatní ztratili pozornost a odpadli. Chruščov byl zdravý. Za deset let měl jenom několikrát chřipku, delší období deprese a strádal. Mohl se obejít bez lékáren s vedlejším efektem: zničení sovětského lékařství a zdravotní péče.

Obojí mohl začít obnovovat od roku 1975 Brežněv (u moci1964-1982). Ten mohl plavat 4 hodiny bez přestávky. Jeho ochranka si nevěděla rady. Nejenom kvůli Brežněvovu plavání a problému s řečí. Podle mých oficiálně nepotvrzených informací měl Brežněv v roce 1975 infarkt a nechal koupit v Německu léky za tehdejších 1 milion DM. S nemocným srdcem, zapíjením léků zubrovkou a zastavením kouření 4 roky před smrtí, Brežněv položil nový základ sovětské kardiologii a mýtu o tzv. zázračné Kremelské tabletce. Kreml se opět stal nemocnicí a místem plnění nadějí. To vedlo západní rozvědky k získání alespoň kapky moči, získání osobního lékaře Evgenije Čazova do svých služeb a k podobným zajímavým činům.

Přílišná snaha mít úspěch odvlekla pozornost západních rozvědek od zdravotního stavu následníka Brežněva, Jurije Andropova (u moci 1982-1984). Ten strádal od 30 let. Měl onemocnění ledvin a cukrovku. Protože se nikdy neléčil v tzv. Kremlovce, ale pouze ve speciálním oddělení KGB, všichni tápali. To, i když během 5 měsíců řídil SSSR z postele, především díky své unikátní paměti. Špioni běhali a jezdili po Moskvě a počítali okna s osvětlenými místnostmi členů vlády podle pravidla: když je všude tma, vše je v pořádku. Když se svítí, něco se děje. Proto není divu, že špioni věděli málo, nebo nic podstatného.

To podstatné představoval v té době Černěnko (u moci 1984-1985). Nehledě na skutečnost, že téměř každý věděl, že nemůže dýchat a potřebuje kyslík u pracovního stolu. Více méně symbolický zájem CIA o Černěnka podpořil vědomé snahy zrádců SSSR dostat k moci mladého, zdravého (ale trpícího z únavy z přepracování) a ambiciózního Gorbačova (u moci 1985-1991). Tomu se podařilo položit na lopatky zbytek kremelského a sovětského lékařství. To dostalo novou šanci s příchodem Jelcina (u moci 1991-1999).



Jelcin, jak traduje mýtus, byl zdravý, přestože strádal od silných bolestí hlavy. Ve skutečnosti prodělal zápal mozku, trpěl alkoholismem, měl nemocné ledviny a srdce. V roce 1995 měl infarkt. Nevím, zda první, nebo druhý. Za to vím, že byl Jelcin léčen lékaři (například Renatem Akčurinem, v roce 1996 také americkým chirurgem Michalem DeBakey, 1908-2008). Proto se stal prvním ruským prezidentem, o jehož zdravotním stavu se dověděla široká veřejnost. Jelcinův nástupce, prezident Putin, se snaží se střídavým úspěchem vzkřísit kvalitu zdravotnictví a lékařské péče v RF. Těší se zdraví díky udržování fyzické kondice, abstinenci a disciplíně, včetně kontroly emocí. V neposlední řadě mu pomáhá teplý čaj. Ten si dopřává i během významných večeří, včetně poslední na G 20. V mládí jsem si dopřával na konci pracovního dne jedno pivo s ohříváčkem. Dnes ví jenom málokdo, kromě několika známých, se kterými se občas setkávám, co je ohříváček piva, proč a jak se používal.

Co postrádám na G 20, v analýzách a komentářích na téma hybridní a obchodní války a podobných nebezpečí pro obyvatele Planety? Je to kvalitní hodnocení biotechnologického výzkumu, nových produktů, včetně roundup a podobných novinek v kontextu medii ignorovaného, veřejností neznámého Memorandum 2000 (podepsaného prezidentem Geraldem Ford), dokumentů DARPE, 2012 (Documents 1367–1438), tj. NPAFC (vědecký výzkum), včetně ENFO a F&A dokumentů, které nejsou dostupné veřejnosti.  

Veřejnosti není dostupná ani informace o neplodnosti a dalších onemocněních vznikajících v následku používání biotechnologických novinek, včetně těch oficiálně určených pro boj s malárií. Nevím nic o výzkumu prostředku pro boj se Sršní asijskou (Vespa velutina), zabijákem včel. Sršeň se před lety dostala spolu se zbožím do Francie (2004) – samozřejmě z ČLR a přiblížila se k českým hranicím po té, co se usídlila v Belgii, ve Španělsku, Portugalsku, Itálii. Nedávno byla spatřena v Německu.  Podle BBC existují odhady, že jediná sršeň může za den zlikvidovat až 50 včel. Nejenom pro ČR, ale celou Evropu to znamená, že máme další problém na prahu dveří: K nemocem včel, pesticidům, nedostatečné výživě, které chybí pylová pestrost v krajině, elektromagnetickému smogu se připojí následky redukce množství včel. O nich nebudu psát, protože by to neudělalo budoucnost světlejší a žádanější.

Žádanějším se jeví moderním a z grantů žijícím výzkumníkům schopnost kapradiny zvané Pete. Je to první rostlina na světě, která si sama vyrábí energii, aby se (prý) mohla vyfotit, a tím zlepšit monitorování deštných pralesů, a dej Bůh, v budoucnosti pohánět foto-pasti. Osobně si mohu představit daleko prozaičtější, tj. horší využití a zneužití. Pete napojený na řadu kabelů je výsledkem loňské soutěže vyhlášené Londýnskou zoologickou zahradou, univerzitou Cambridge a Arribada Initiative. Soutěž vyhrála nizozemská Plant E, zabývající se obnovitelnou energií. Zdá se mi, že nejenom G 20, ale všechny vlády EU by se měly věnovat hodnocení smyslu vědeckého výzkumu podporovaného daňovými poplatníky.

Co se týče smyslu a podpory daňovými poplatníky, nemohu se nezmínit o kapitánce 100 tunové lodi Sea Watch 3, paní Carole Rackete. Tato bohatá, bílá Němka vzala na loď 12. Června 53 migrantů, dva týdny se dohadovala s italskou policií, aby se podle video záznamu snažila v noci potopit člun s policisty na palubě. Tak to řekl italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini, a dodal: Tvrdí, že zachraňují životy, ale riskovali zabití těch, jež dělají svou práci. To je kriminální čin, válečný čin. Je zcela jedno, jak bude konání kapitánky oficiálně hodnoceno. Vše brzo vyšumí a kapitánka bude ve své práci pokračovat v jiné formě.

Zmiňuji se o lodi s migranty a bohaté bílé Němce – kapitánce proto, že příklad dokazuje moc a vliv peněz na prosazování politiky, jiné než té určované zvolenými politiky. Kromě toho příklad dokazuje možnost reklamy zadarmo, využití klamání veřejnosti beztrestně na základě lidských práv (ECHR) a zjistit potenciál podporovatelů nezákonné akce. Případ bohaté Němky odstartoval akci na pomoc ji zachránit od vězení. V době práce na příspěvku (pátek večer a sobota) se akce mohla pochlubit již 200 tisíci Euro. Jako třetí důvod zmínky o lodi a kapitánce se mi nabízí paralela a konání Milionu chvilek. Účastníci Milionu chvilek si neuvědomují, že jsou prostředkem, s jehož pomocí má dojít nejenom k výměně premiéra a jedné ministryně, ale především ke změně politiky. Jak směrem k EU, tak i směrem k SRN. Z veřejně dostupných zdrojů lze identifikovat řetězec dovolující představit si řešení mnoha vztahových problémů ČR - EU a ČR – SRN. O nich se veřejně v české kotlině nediskutuje. 4asto zmiňované Benešovy dekrety nebude rušit vláda SRN, nebo pan Posselt. Ale sami čeští politici. Dlouhý řetěz, který vidím, se skládá ze zveřejněného neveřejného zasedání Spolku sudetských Němců v Mariánských lázních v 2018, přání pana předsedy Bernd Posselta uspořádat sjezd v ČR, nedávného rozhodnutí soudu ve věci restituce majetku rodu Walderode, změny v označení hranice (ze státní se stala zemská) a dalších významných maličkostí, které veřejně právní média nevidí, protože se dívají výlučně na východ, do Ruska a Číny.  Odtud prý přichází mráz a hrozí nebezpečí ztráty svobody a neexistující suverenity.

Zmiňuji se o lidských právech a ECHR proto, že před týdnem (21. Června) se konal ve Vídni seminář na téma srovnání lidských práv na Západě a Východě. Celodenní seminář s pracovními jazyky angličtinou a čínštinou představoval kvalitní vzdělávací příležitost pro vedení Milionu chvilek, jeho podporovatele, české politiky strádající a ztrácející se v sinofobii. Seminář se konal ve velkém sále Rakouského Ministerstva Justicie, za podpory ministerstva, města Vídeň, Rakousko – Čínské společnosti právníků, Rakouského institutu pro studia ČLR a Jihovýchodní Asie. Vstupní referát měl ex-prezident Heinz Fischer. Následovali další řečníci včetně JE, velvyslance ČLR v Rakousku, pana Li Xiaosi. Celkem referovalo ve čtyřech pracovních skupinách 35 referentů. Proto bylo možné seznámit se s historií lidských práv a s výsledky hodnocení stavu lidských práv nejenom z pohledu ČLR, Dánska, Francie, Holandska, Indie, Itálie, Portugalska, Rakouska, abych jmenoval alespoň některé. Za ČR vystoupil profesor Pavel Šturma z UK Praha. Autor příspěvku vystoupil za SRN, podobně jako Wolfgang Kubin (univerzita Bonn) a Bjoern Ahl (univerzita Koeln). Nezkrácený referát autora v angličtině je dostupný mimo jiné na https://www.vision-gt.eu/news/comparision-of-human-rights-values-between-the-east-and-the-west/ (Analytical Dossier di Vision & Global Trends, International Institute for Global Analyses).

V závěru příspěvku si dovoluji připomenout, že všechny kapitánky a kapitány, včetně prezidentky SR, paní Čaputové, prezidenta ČR, pana Zemana a premiéra vlády ČR Babiše čeká tvrdý boj o místo na trůnu. Tvrdý proto, že podle známých ústav je prakticky nikdo nemůže sejmout. Ve skutečnosti a po vzoru bohaté, bílé Němky – kapitánky mohou, a mnozí i budou odstraněny neústavním způsobem bez trestu pro iniciátory a s tvrdým dlouhodobým trestem pro slepě věřící podporovatele a velkou většinu obyvatel – voličů. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell