Svátek má: Lucie

Komentáře

Jiří Valenta

poslanec PS PČR (KSČM)

Zamysleme se nad výroční zprávou České televize!

Minulý týden se v Poslanecké sněmovně projednávala Výroční zpráva České televize o hospodaření za rok 2013.

Po mém vystoupení, které bylo prvním, hned na úvod celého jednání, si vzal poslanecký klub TOP 09 taktickou pauzu na poradu a znemožnil tak sněmovně, na dlouho dobu, hlasování o této zprávě. Nebude-li totiž 2x po sobě schválena odstupuje Rada ČT a potažmo také generální ředitel ČT Dvořák. Rád se s Vámi o stenografický obsah mého vystoupení, pokud jste ho neviděli ze záznamu ČT v nočních hodinách, podělím.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte mi v souvislosti se schvalováním této výroční zprávy České televize za rok 2013 jisté, avšak, domnívám se, nadmíru vhodné zamyšlení.

Z obsahu této předložené zprávy lze dovodit, že průměrná mzda v České televizi dosáhla v roce 2013 37 173 korun, v Praze činila průměrná mzda 29 000 korun, v České republice potom 25 000 korun, to znamená, že pro porovnání s dobou před deseti lety dosahuje tento nárůst v České televizi gigantických 50 %. To znamená, jedná se o zjevný platový nadprůměr, což ale bohužel vůbec nekoreluje s častou informační neobjektivitou či neúplností sdělení ze strany některých zaměstnanců ve vysílání. Mám na mysli nyní například ve zpravodajství, ale i v jiných druzích pořadů, tedy s kvalitou vysílání a posláním veřejnoprávní služby jako takovými. Jakýsi doklad nehospodárnosti, a to pouze jeden z mnoha, můžeme spatřovat v tomto ohledu například v pořadu Historie.cs, který je uváděn v hlavním vysílacím čase, kdy se pohybují náklady na jednu vysílací hodinu kolem 300 000 korun. Tento pořad bývá výrazně neobjektivní, a i z tohoto důvodu ho také sleduje maximálně 38 až 80 000 diváků. Pro vaši informaci, zprávy uváděné Českou televizí také v hlavním vysílacím čase sleduje kolem 800 000 diváků. A dále, ve zprávě bohužel není uvedeno, které organizační útvary České televize zmíněnou průměrnou výši platů ovlivňují zejména, tudíž další úvaha v tomto smyslu již není možná.

Ve zprávě je také konstatováno, že byla zrealizována celá řada organizačních změn, které si kladly za cíl dále zjednodušit a zefektivnit organizační strukturu a procesy probíhající v České televizi, ale nikde nejsou vyspecifikovány ty podstatné a hlavní tak, abychom to potom mohli sami posoudit.

Také jsem ve zprávě postrádal informaci, zda a které vnitřní předpisy byly změněny, případně také, kde by byl zmíněn charakter zásadních a určujících změn v organizaci. Tedy alespoň v těchto aspektech je tento dokument podle mého názoru neúplný.

A co ještě také není ve výroční zprávě České televize zmíněno? Pro vaši ilustraci, o způsobu hospodaření České televize uvedu alespoň tři velice zvláštní až podezřelé případy výběrových řízení.

Za prvé: Výběrové řízení satelitní distribuce ČT HD, jehož vítězem se stala společnost E4C Group s. r. o., jedná se o firmu k datu jejího výběru bez vlastích webových stránek a o které byl na internetu dostupný pouze údaj, že se jí začíná poslední dobou dařit. Vysoutěžená cena byla 9,5 miliónu korun, nebyla požadována jistota, což je minimálně zvláštní. Vysoutěžená splatnost byla 40 dní, skutečnost je však 14 dní. Můžeme se ptát: Nejedná se tedy o porušování smluvních podmínek v neprospěch České televize?

Za druhé: Výběrové řízení tiskové služby. Byla vybrána jednacím řízením bez uveřejnění společnost Impromat za 31,2 miliónu korun, předtím však byla firma OCÉ s nabídkou 27,5 miliónu korun vyloučena. Zakázku šetří dodnes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Za třetí: Výběrové řízení. Provedení rozboru činností ČT televizní studio Brno, televizní studio Ostrava. Zjednodušené podlimitní řízení bylo zrušeno a následně bylo soutěženo jednacím řízením bez uveřejnění, kdy jedinou nabídku podala a také poté vyhrála společnost Nexia AP, akciová společnost, a to s cenou 2,5 miliónu korun. Důvodem vítězství této firmy však bylo údajně nesmyslně rychlé řízení, přičemž ostatní společnosti neměly šanci v takovémto časovém presu zpracovat a podat své nabídky. Vítězná firma pracovala pro generálního ředitele Dvořáka již na Nově, a z tohoto období pochází také jediná její reference k této zakázce. A světe div se, podepsaná také panem Dvořákem.

Dalším problémem obsahu předkládané zprávy jsou jistá podezření z nehospodárnosti v České televizi a výroční zpráva takto významné nejasnosti nikterak nevysvětluje. I zde vám rád poskytnu příklady.

Za prvé: Náklady za dopravu a cestovné opět stouply, a to již na 63 miliónů korun. Ve výroční zprávě je tento fakt pouze fakticky konstatován, nikoli blíže konkretizován, což je u takovéto vysoké položky opravdu velice zvláštní. Jen částka za využívání taxislužby činí gigantických 30 až 40 miliónů korun. Můžeme se oprávněně ptát: Jsou to opravdu efektivně vynaložené prostředky a je skutečně v pořádku, že tuto službu využívají také externisté? A přirozeně také na náklady České televize, tedy i za koncesionářské poplatky občanů České republiky.

A dále. Česká televize podpořila zasedání EBU, což je EuropeanBroadcasting Union v Praze, částkou 10 miliónů korun, a to přímo ze svého rozpočtu. Ptejme se: Jaký je přínos této investice pro Českou televizi? Nebo se jedná pouze o finanční formu kandidatury Petra Dvořáka do čela této instituce, a to pochopitelně z veřejných peněz, tedy peněz našich koncesionářů? Tuto otázku jsem si kladl ještě před několika měsíci, ale dnes, když už vím, že se pan ředitel Dvořák členem výkonného výboru EBU skutečně, v Ženevě na dalším jednání v této organizaci stal, tak se mi odpověď nabídla sama.

Pozoruhodným přínosem, podotýkám, že přínosem v uvozovkách, by tak mohl být alespoň fakt, že Česká televize byla první televizí, kde EBU provedla kompletní analýzu toho, jak jsou naplňovány hodnoty veřejnoprávních médií od způsobu vývoje pořadů až po zpravodajství. Také bych si tuto analýzu velice rád prostudoval, neboť o masivní vlně stížností občanů České republiky na objektivitu České televize ví snad nyní již každý, ale dost možná, že tato zpráva vyznívá pro Českou televizi příznivě, zejména když tak příznivě vysoký byl i finanční příspěvek EBU od České televize.

Ani jedna z těchto skutečností není ve zprávě Rady zmíněna, natož vysvětlena. Naopak! Tato zpráva konstatuje pouze obecnou floskuli, že Česká televize bude i nadále šetřit. Ovšem na jiném místě zprávy se k tomu ještě dodává, že současné financování je neudržitelné a bude potřeba přijmout nějaká řešení. Rozklíčovat tento text se dá pro veřejnost pouze takto: Připravme se na nutné zvyšování koncesionářských poplatků. Otázkou na místě ale je, zda si Česká televize tyto poplatky za svoji práci a způsob hospodaření takto nastavený zaslouží vůbec.

Ještě bych se rád v krátkosti zmínil o té, tolik propírané neobjektivitě České televize, kterou jsem také naznačil v úvodu svého vystoupení, a která má i svou zpětnou vazbu na samotné hospodaření veřejnoprávní instituce. Situace dozrála až natolik, že po permanentní a intenzivní kritice z řad široké veřejnosti byla na zadání Rady České televize vypracována analýza nezávislosti České televize. Ta byla podle mých informací vytvořena velice tendenčně. Místo relevantní statisticky byla použita jakási subjektivní dojmologie bývalého redaktora Respektu Jaroslava Formánka a jeho týmu.

Nyní bych se rád pozastavil nad kvalitou a objektivitou hodnocení předávaných zpráv Českou televizí Radě České televize. To probíhá v podivném klimatu.

Poskytnu příklad a posuďte sami. Na zasedání Rady České televize 10. září radní Michael Hauser upozornil, že další z členů Rady České televize, konkrétně se jedná o Michala Jankovce, je spoluautorem řady dokumentů, které Radě předkládá Česká televize. Tyto dokumenty lze nalézt i na webu. Pan Jankovec se tak ocitá ve dvojjediné roli. Jako radní schvaluje a kontroluje materiály, které Radě předkládá Česká televize, zároveň se ale podílí na jejich vzniku.

Jistým způsobem tedy kontroluje sám sebe. Ptám se:„Nemůže disponovat sníženou objektivitou, či dokonce nesprávností a chybovostí i tato vám předkládaná výroční zpráva?“ Já už jsem si odpověděl.

Významné problémy se schvalováním byly i se Zprávou o hospodaření ČT za rok 2012 v lednu loňského roku. Jak si možná pamatujete, podle některých médií, například Lidovky.cz, byli ředitelem Dvořákem najati lobbisté, kteří měli kladná stanoviska poslanců obstarat. Lobbisté pocházeli z firmy, jejíž spolumajitelkou je bývalá poslankyně a mluvčí ODS. Důvodem obavy z neschválení mohlo být i vystoupení člena Rady České televize Radka Mezuláníka na volebním výboru, který tehdy tvrdil, že data uváděná v předkládané zprávě, a teď dávejte pozor, neodpovídají realitě. Proč si ale pan ředitel Dvořák tedy najal lobbisty, když se politiků mohl ptát na jednání výboru ve Sněmovně osobně, nikdy sám nevysvětlit. Naopak inicioval privátní separátní schůzky s jednotlivými poslanci, některé dokonce i ve formě večeře. Mnozí poslanci to také posléze i médiím přiznali.

O jistým způsobem nepřehledné situaci v hospodaření ČT by snad mohla částečně napovědět i nejnověji mediálně otevřená kauza, kdy soukromé firmy, například Praha Production, měly díky sponzoringu na České televizi okrádat stát o daně a vydělat si tak desítky milionů korun. Praktikovaly to údajně tak, že vystavovaly faktury na vyšší částky, než televizi skutečně platili. Zákazníci zprostředkovatelů si uvedením vyšším nákladů snížili daňový základ a část peněz jim také zprostředkovatel následně vrátil. Podle Mladé fronty DNES klienty pro firmy získával táborský podnikatel Filip Rožek, který se přátelí s bývalým finančním ředitelem České televize Františkem Lambertem. Zde sice můžeme vinu České televize hledat pouze nepřímo, ale dle mého subjektivního názoru by se při správné funkci kontrolních mechanismů na takovýto nelegální a odsouzeníhodný přístup přišlo mnohem dříve. Pro úplnou objektivitu ale musím však dodat, že ČT podala s ohledem na toto mediální sdělení trestní oznámení na Mladou frontu DNES, kde se tyto informace objevily nejprve.

Zpět ale k této výroční zprávě. Pro úplnost však doplním již jen jednu informaci, abych zbytečně dlouho nehovořil, protože nutný obrázek jste si již mohli zcela jistě udělat sami. Při projednávání ve volebním výboru dostala tato výroční zpráva podporu celých čtyř členů z přítomných pěti, což sice do jisté míry ilustruje nejen postoj a malý zájem některých kolegů a kolegyň o tuto problematiku, ale zejména fakt, že podpora by nemusela být ani v tomto orgánu při kompletní sestavě dostatečná, jinými slovy tedy většinová.

Dámy a pánové, z namátkou vybraných a vám předložených informací jednoznačně vyplývá, alespoň tedy pro mě, navrhnout ctěné Sněmovně, aby tuto výroční zprávu o hospodaření ČT za rok 2013 neschválila. Takovýmto rozhodnutím zcela jistě nedojde k žádnému destruktivnímu kroku, ale pouze a jen k vytyčení vhodného směru k optimalizaci hospodaření ČT a následně také ke zkvalitnění komplexní činnosti této veřejnoprávní instituce. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk některých poslanců)

Jiří Valenta