Svátek má: Kryštof

Regiony

Velikost textu:

Hlukové zatížení kolonií havranů v Táboře je nadlimitní

Hlukové zatížení kolonií havranů v Táboře je nadlimitní

Táborští radní se zabývali vyhodnocením hlukové zátěže způsobované hnízdícími havrany v prostoru ulic Zborovská a Buzulucká.

Havrani
14. prosince 2019 - 07:30

Z veřejných diskuzí (květen a červen 2018) vznikl požadavek, aby město zajistilo provedení „studie vlivu hlasových projevů havranů na psychiku lidí žijících v blízkosti hnízdišť“. Jak sdělil Jiří Rozum z městského Odboru životního prostředí (OŽP), takovou studii nebyla schopna žádná organizace nabídnout. Zvuky způsobené hlasovými projevy zvířat totiž nelze považovat za hluk ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví, a pro tyto zvuky nejsou stanoveny imisní hygienické limity.

Národní referenční laboratoř pro komunální hluk (NRL) při Státním zdravotním ústavu v Ostravě městu nicméně nabídla, že provede srovnání s průmyslovým hlukem. Loni v listopadu schválili radní provedení měření v ulicích Zborovská a Buzulucká a v jejich okolí, později byl připojen požadavek ZŠ Zborovská na měření hluku v učebnách školy. Měření hluku se uskutečnilo na konci května 2019, tj. v době vyvádění mláďat.

Zdravotní rizika odborníci NRL vyhodnotili porovnáním se zátěží hlukem z průmyslu. Z expertizy vyplývá, že pokud by byly hlasové projevy havranů hodnoceny podle vztahů pro obtěžování průmyslovým hlukem, bylo by možné hlukové zatížení lokality označit za neakceptovatelné. „Jinými slovy, kdyby takový hluk způsoboval průmysl, byl by to hluk nadlimitní,“ uvedl Jiří Rozum.


Městský OŽP zaslal uvedené hodnocení Ministerstvu životního prostředí (MŽP) s žádostí o poskytnutí metodické pomoci se stanovením tzv. odchylného postupu, který by dovolil větší míru zásahů do hnízdních kolonií. MŽP odchylný postup povolilo, ale předpokládá využívání „mírných opatření“, tj. nikoli odlov či ničení obsazených hnízd. Upozorňuje na úskalí razantních zásahů do hnízdních kolonií - hrozí reálné nebezpečí rozšíření hnízdění do jiných lokalit i nárůst hnízdní populace. S těmito negativními důsledky má Tábor zkušenosti.

V tuto chvíli město Tábor požádá státní správu o stanovení tzv. odchylného postupu. Reálné jsou dvě možnosti:

1. plašení havranů v době na počátku hnízdění sokolnicky cvičeným dravcem (káně Harrisova - Parabuteo unicinctus)

2. prodloužení doby shazování hnízd, zapojení většího počtu stromolezců, tj. vytvoření většího tlaku na populaci

Shazování hnízdních zbytků už se ve městě dělo, pokračovat bude v první polovině února 2020. Plašení sokolnickým dravcem ve městě je komplikovanou činností. Káně Harrisova je asi jediným druhem, který je schopen účinně havrana zaplašit a je schopen operovat v zastavěném území. Dostupnost tohoto dravce je problematická. Je nezbytná nepřetržitá přítomnost dravce v lokalitě po dobu nejméně 3 až 5 dnů. Rozsah hnízdiště si vynutí použití více jedinců. Město Tábor plánuje 14denní plašení, které vyhodnotí.



Rada města vzala na vědomí závěry autorizovaného hodnocení zdravotních rizik expozice hluku a vyjádření MŽP. Uložila vedoucí OŽP připravit návrh textu žádosti o stanovení tzv. odchylného postupu. Udělila souhlas NRL pro komunální hluk při Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě s publikací výsledků měření, metodiky tvorby hlukové mapy a výsledků v odborných periodikách. Uložila také vedoucí OŽP zajistit zveřejnění hodnocení zdravotních rizik expozice havraního hluku.


Závěrem: Havran polní je zejména v době hnízdění vázaný na lidská sídla, přičemž důvody jeho chování nejsou známy – mimo potravní nabídky rozhoduje zřejmě ochrana před predátory a další faktory. „Vymístění“ havranů ze současného hnízdiště není možné. S havraními koloniemi bojuje asi dvacet měst v ČR. V Táboře žije zhruba dvě stě párů, v Chrudimi asi osm set.

„Jedno víme určitě, havrany z města vyhnat nedokážeme,“ dodal Jiří Rozum.

Jihočeskénovinky.cz informoval Mgr. Luboš Dvořák, tiskový mluvčí, město Tábor.

(jv,jihoceskenovinky.cz,foto:mutabor)