Svátek má: Petr

Politika

Velikost textu:

Bašta: Oslavy konce roku v Evropě nabývají stále bizarnější podobu

Bašta: Oslavy konce roku v Evropě nabývají stále bizarnější podobu

Přiznám se, že každoroční veselice při změně kalendářního roku nepatří k mým oblíbeným událostem. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Jaroslav Bašta
7.leden 2018 - 03:20

Mimo jiné proto, že v průběhu své diplomatické služby jsem často musel absolvovat hned čtyři oslavy téhož datového a astronomického jevu. Nejprve náš západní Nový rok, o čtrnáct dnů později ten pravoslavný. Po polovině února přišel Svátek jara, kterému se obecně říká Čínský Nový rok (letos bude 16. 2.) a konečně na 21. března připadá Neuroz, což je iránský, afgánský a kurdský Nový rok.

Přesto se znepokojením sleduji, jak tyto oslavy nabývají v západní Evropě rok od roku bizarnější a násilnější podobu. Samozřejmě se to neomezuje jen na tu jednu noc, stejné jevy můžeme pozorovat při každém větším srocení davů třeba na hudebních festivalech, po sportovních zápasech a podobně. Nejvíc lidí v ulicích a největší anonymita však bývá při oslavách Silvestra. Část mládeže, téměř výhradně mužského pohlaví v posledních letech obohacuje veřejné veselí po svém. Střílejí světlice a petardy nejen do vzduchu, ale také do davu, rozbíjejí výlohy, zapalují auta a vůbec se dobře baví po svém.

Jsou v tom regionální rozdíly, takže třeba ve Francii by Silvestr bez tisícovky zapálených aut nebyl celý, ale jednu nebezpečnou tendenci lze vypozorovat ve všech zemích – narůstá počet útoků na představitele státu. Těmi při oslavách není jen policie, která dbá na dodržování pořádku, ale také hasiči a záchranná služba. Překvapivý na těch událostech byl jen jejich rozsah, a že se to odehrálo centrech velkoměst v době největšího nasazení pořádkových sil. V menším měřítku a roztroušeně jde o běžný jev na předměstích obývaných převážně migranty v tak zvaných No go zónách.

Protože ideologie politické korektnosti nedovoluje informovat o negativních jevech spojených se sociálně patologickými jevy a násilím, holt minimálně jednou do roka jsme neochotně informováni o tom, co se vlastně přihodilo a děsíme se. Jakékoliv negativní informace o důsledcích     migrace jsou v mainstreamových médiích potlačovány, referuje se pouze o událostech, které nelze zamlčet, což jsou teroristické útoky, případně vraždy spáchané migranty. To však paradoxně vede k tomu, že nenávist vůči přistěhovalců neustále roste. Za loňský rok jen v Německu bylo spácháno 1400 útoků na ubytovny migrantů a asylové domy, tedy zhruba tři denně.


Příčinou tohoto neutěšeného stavu, který kdyby se odehrával třeba v Polsku, Maďarsku nebo Rusku, by si v našich médiích jistě vysloužil označení hybridní občanská válka, bylo zcela jednoznačně zaviněno fatální chybou politických elit v roce 2015. Ta následně na jedné straně ochromilo represivní aparát, na straně druhé otevřela netušené možnosti pro mladé kriminálníky ze Severní Afriky a Blízkého Východu. Z jejich pohledu by jen úplný blbec nevyužil absolutní anonymity, když mu systém dovoluje vystupovat pod 14 různými identitami. Výsledkem může být pouze jediné – bez radikální změny vnitřní bezpečnostní a migrační politiky zejména Německa a Francie v průběhu jedné generace západoevropské členské státy EU postihne civilizační kolaps. (Při této příležitosti jsem si vzpomněl na příhodnou definici Františka Palackého. Když se seznámil s myšlenkami marxismu, napsal, že vítězství těchto idejí by náš národ přivedlo k úplné zhovadilosti během jedné až dvou generací).

Proto si myslím, že bychom se měli ještě jednou pečlivě podívat na necenzurované záběry novoročních oslav v Paříži a Berlíně. Ukazují nám totiž odvrácenou tvář budoucí dvourychlostní Evropy. Zdá se, že ten faktor rychlosti se týká soutěže o tom, kdo se první propadne na dno, případně až do pekla. Ale nezoufejme. Třeba ty tři zbývající oslavy Nového roku 2018 přinesou hezčí záběry a více naděje. Končí optimisticky komentář Jaroslav Bašta.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:pl)