Svátek má: Mikuláš

Politika

Velikost textu:

O nebezpečných aktivistech a hlupácích

O nebezpečných aktivistech a hlupácích

<< MATIČNÍ - 20 LET (6) >> V seriálu o tom, že 13. října tomu bylo již 20 let, co byl postaven v roce 1999 v Ústí nad Labem v Matiční ulici plot, který měl rodinné domky trochu hlukově odstínit od činžáků, kde žily desítky nepřizpůsobivých cikánů.    

Z Matiční
17. října 2019 - 09:01

Publicista František Roček upozorňuje: Pokud jsem v článcích, a tehdy vydané knize Zeď/The Wall, také uvedl, že blázniví aktivisté to považovali za jakousi segragaci cikánů, zde uvádím konkrétní pohled na to, jak hloupost se může projevit destruktivně i u lidí, kteří „to“ myslí dobře, ukazují následující případy Petra Uhla a prezidenta Václava Havla.

Musíme si uvědomit, že nakonec potichu vláda vyplatila městu Ústí nad Labem miliony, aby město potichu vyplatilo starousedlíky z rodinných domů, aby mohli utéci (odstěhovat se) z Matiční ulice. Místo výstavby krátkého plotu na jedné straně ulice, který by nahradil starý rozbitý plot, vydala vláda miliony, aby starousedlíkům a rasistickému městu zavřela milionářskou náplastí hubu…

Proto v kauze Matiční ulice mám pro Uhla a Havla jenom slova pohrdání.



Petr Uhl jako odstrašující případ

Petr Uhl později tvrdil, že nepovažoval kauzu Matiční za politický či rasistický, ale za sociální problém.

Jenže, je dokumenty doložena Uhlova konstrukce, že v projektu výstavby plotu došlo k porušování lidských práv, je primitivní, protože nedošlo k narušení rovnosti v důstojnosti (čl.1 Listiny). Jednalo se pouze o technické řešení, aby byl zajištěn alespoň částečný klid pro obyvatele protější strany ulice. Do té doby byla porušována práva domkářů.

Odkaz na tento článek (čl.3/1 Listiny) je vyloženou konstrukcí. Sestěhováni byli (většinou) neplatiči do bytu s nižším nájmem, na základě rozsudku okresního soudu nebo dobrovolně, aby nemuseli neplatiči podstoupit řízení před soudem.

Zastupitelstvo Neštěmic nečinilo, z hlediska zákona, v přístupu k občanům rozdíl podle sociálního původu, příslušnosti k etnické menšině, podle majetku či podle jiného postavení, protože pouze jednalo v intencích, jež mají svou oporu v zákonu, jak bylo doloženo rozsudky okresního soudu. Nabídlo dlužníkům ubytování s nižším komfortem a menší cenou za bydlení.

Porušena byla prý i zásada, že nikdo nesmí být podroben ponižujícímu zacházení (čl.7/2 Listiny). Jenže ponižující zacházení lze definovat jako takové, které občana cíleně staví na nižší úroveň, zesměšňuje. Výstavba zdi je opatřením ke snížení možností střetů s bezproblémovou částí obyvatel Matiční ulice.

Stejně tendenční je i Uhlovo tvrzení, že záměr zastupitelstva „pomíjí také časté postoje neromských obyvatel, kteří, pro údajně špatné zkušenosti s některými Romy, odsuzují všechny Romy pro jejich způsob života, údajnou kriminalitu apod.“ Samotní cikáni/romové si stěžovali na chování svých sousedů.

Ve svém materiálu pro vládu předložil pod číslem V. Petr Uhl „Návrh stanoviska České republiky pro Výbor pro odstranění rasové diskriminace“. Tento dokument byl de facto vytvořen jenom proto, že nebyla v nově zamýšleném plotu od domů č. 4 a 6 do Matiční ulice naplánována branka. Vláda tento záměr místního zastupitelstva považovala za závažný a znepokojující...


Havel jako odstrašující případ aktivistického populismu

Ke slávě Matiční ulice kromě ječících aktivistů přispěla také slova prezidenta Václava Havla z 19. 10. 1998. Do té doby byl pro mě Havel více méně neviditelný. V roli prezidenta jsem ho bral jako maskota listopadu 1989, jeho řeči byly jenom všedně ukecané, humanisticko - aktivisticky nic neříkající. Musel jsem ale radikálně změnit názor, když prezident odpovídal na otázku o plánované stavbě plotu v Matiční ulici:

"Může se stát, že se objeví primátor, který se chová, téměř jako by mu město patřilo, těší se jakési podpoře v tom městě a je mu jedno, že dává najevo pohrdání autoritami cizích států a zhoršuje pověst republiky. On mluví za své voliče a domnívá se zřejmě, že jeho povinností je sdílet i všechny předsudky včetně rasových, které občané v jeho městě mají," řekl Václav Havel v předvečer své návštěvy Velké Británie v Českém rozhlase.

Havel se tím stal jenom pěšákem, průměrným aktivistou, který kašle na fakta. Byl jsem zklamán argumentačním primitivismem, kterým spadl Havel do aktivistické žumpy.

Na Havlovy nepodložené útoky došlo k protireakci: Dne 20. 10. 1998 se objevila v tisku zpráva, že ústecký primátor Ladislav Hruška vytkl prezidentovi 19. 10. neznalost faktů a ukvapenost jeho soudů na toto téma.  A žádá jej, aby se obyvatelům města omluvil za své výroky v nedělní relaci Českého rozhlasu, kde je obvinil z rasismu.

Ústecký primátor Ladislav Hruška byl vůči prezidentovi Václavu Havlovi ve výhodě, protože na straně magistrátu i obvodní radnice byla fakta. ČTK vydala zprávu, ve které se praví, že primátor písemně pozval 22. 10. prezidenta Václava Havla k návštěvě města. Primátor současně žádal prezidenta o vysvětlení výroků v Českém rozhlase, popřípadě o omluvu.

Na české scéně došlo poprvé k velmi tvrdému odsouzení sto tisíc vlastních občanů prezidentem. Důsledkem byla dosud nejtvrdší kritika prezidenta ze strany českého města, neboť prezident byl nazván pseudo ochráncem, který zvyšuje neklid ve společnosti.

V případě Matiční se prezident dostal do střetu s realitou, se kterou nebylo možné se vyrovnat jednoduchým žvanivým mudrováním.

Havlova slova, že primátor si myslí, že jeho povinností je „sdílet i všechny předsudky včetně rasových, které občané v jeho městě mají“, nemají jinou hodnotu než pomluvu na úrovni kolektivní viny a vytvářejí ovzduší konfrontace. Čili primitivně reagující Havel ještě eskaloval žvásty aktivistů.

Pokračování až se zítra vyspíte.

(rp,prvnizpravy.cz,fr, foto:fr)