Politika

Velikost textu:

Zbořil: Jak mohl Seifert bruslit s Leninem

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout, že v Praze se konal sjezd Ruské sociální demokratické strany, bylo to v roce 1912.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

19. ledna 2022 - 03:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Já už si přesně nepamatuji tu často v minulosti popisovanou konferenci, myslím, že to byla pátá konference a že na ní došlo k pokračujícímu dělení na takzvané menševiky a bolševiky, které začalo na přelomu roku 1902-1903 na sjezdech v Londýně a v Bruselu

Ta pražská Konference je pro nás vlastně nevýznamná, ale byla vzpomínaná kvůli tomu, že se odehrávala v Lidovém domě nebo v hotelech, které obývali delegáti Konference, kteří přijížděli do Prahy nikoliv jenom z Ruska, mimochodem tady byl, a byla to snad jediná návštěva Josifa Vissarionoviče Stalina v Praze, zejména ze západní Evropy. My dnes často zapomínáme, že ideologie sociální demokracie a rodícího se komunismu přicházela ze západoevropských zemí. Francie, Německo a Švýcarsko to byly hlavní dodavatele ruských emigrantů, budoucích revolucionářů, kteří se tady sešli, aby debatovali o svém programu. Bylo to v předvečer vypuknutí první světové války (1912). Celý socialistický tábor „demokracií“, který se řídil heslem „Proletáři všech zemí spojte se!“, se rozdělil a všechny sociální demokracie válčících zemí hlasovali pro vojenské úvěry a tím také pro zahájení krvavé první světové války,“ řekl Zdeněk Zbořilem v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Lenin a Seifert….

„U nás známe příběh, který zapsal Jaroslav Seifert ve svých životních vzpomínkách „Všecky krásy světa“, který má název „Jak jsem bruslil s Leninem“. Je o tom, jak malý Seifert toužil bruslit na přírodním kluzišti, které bylo v Praze někde okolo Bulhara, nedaleko od Lidového domu a jak toužil byl jedním z těch sportovců, kteří bruslili a tím prokazovali také určitou svobodomyslnost. A teprve na konci života se dozvěděl, že v té době byl v Praze na páté konferenci také Vladimír Iljič Lenin, který byl vášnivý cyklista a bruslař. Seifert, budoucí laureát Nobelovy ceny, se s ním sice nesetkal jako kluk, ale uzavírá tu svoji trochu žertovnou a ironickou vzpomínku slovy „ale možná že jsem tehdy bruslil s Leninem“. Nevím, zda mu to dnes na popularitě dodá, nebo pro to bude zatracen. Podpis Charty 77 věci asi nepomůže“, dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.