Svátek má: Valdemar

Regiony

Velikost textu:

Pád železné opony si lidé připomenou pochodem „po čáře“

Pád železné opony si lidé připomenou pochodem „po čáře“

Třicáté výročí pádu železné opony si v lipenském pohraničí připomenou společným pochodem turistů ze tří sousedních států – České republiky, Německa i Rakouska.

Ivana Stráská, hejtmanka Jihočeského kraje
16. května 2019 - 07:30

Třicet let od pádu železné opony si lidé z pohraničí připomenou pochodem „po čáře“.  Výšlapu, který se bude konat v sobotu 5.října oslaví jeho účastníci možnost svobodného pohybu po státní hranici. Pochod povede z Třístoličníku na Trojmezí, kde bude pro všechny turisty připraveno příjemné pohoštění. Iniciátorem je Turistický spolek Lipenska. Společně s TSL, který se stará o rozvoj turistického ruchu na území od Stožce po Rožmberk ho bude organizovat bavorský okresní úřad Freyung-Grafenau a také rakouský okres Rohrbach.

Začátkem července je naplánovaná organizační schůzka. „Zvláště pro turistickou oblast Trojmezí Bavorska, Rakouska a Čech je možnost svobodného průchodu státních hranic mimořádně důležitá. Svoboda pohybu napomáhá nejenom k přeshraniční spolupráci, ale především turistickému i ekonomickému rozvoji tohoto řídce osídleného území uprostřed Evropy,“ uvedl k významnému jubileu pádu železné opony Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska.

Nápad vznikl ve Frymburku při společné mezinárodní konferencí zúčastnených stran organizovanou k letošnímu 30.výročí pádu železné opony, které se zúčastnili odborníci i politici z Čech, Bavorska i Německa. Během setkání se domlouvaly detaily celého pochodu.

„Cílem akce je společně oslavit významné výročí v regionu a podpořit přeshraniční turismus. Zároveň chceme připomenout historii, na kterou nesmíme zapomínat, aby se již nikdy neopakovala a možná i proto, abychom si uvědomili v jak kontrastní a prosperující době můžeme posledních 30 let žít,“ doplnil Mánek.

Na konferenci také aktivně vystoupili nejvyšší představitelé trojmezí Čech, Rakouska a Bavorska. Význam svobodného pohybu přes hranice a spolupráci se zahraničními partnery si pochvalovala Ivana Stráská, hejtmanka Jihočeského kraje. Také připomněla, že právě v tomto týdnu od 16. do 18. května budou jižní Čechy prezentované na obrovské akci v Linci, zvané Linzer City Ring. Ten během tří dní navštíví až 300.000 návštěvníků.

Na konferenci vystoupila Wilbirg Mitterlehner okresní hejtmanka okresu Rohrbach (AUT) i náměstkyně zemského rady okresu Freyung-Grafenau Renate Cerny (DE). Konference se dále zúčastnili zástupci lipenských obcí, podnikatelé, ale také řada dalších významných hostů z Rakouska a Bavorska.

Mezi přednášejícími byl například PhDr. Ladislav Čepička PhD., vimperský historik, který při svém výzkumu objevil ve sbírkách muzea ve Filadelfii renesanční štít z 30.let 16.století, uloupený za druhé světové války nacisty ze středočeského zámku Konopiště. RNDr. Pavel Šustr, bývalý vedoucí telemetry teamu Národního parku Šumava a hlavně autor unikátního výzkumu, při kterém satelitním pozorováním šumavských jelenů odhalil, že tato zvěř dodržuje linii dřívější železné opony. Jeleni z německé i české strany hranice totiž zachovávají původní návyky svých rodičů.

Plavební ředitel RNDr. Hynek Hladík, který se propagaci a obnově Schwarzenberského plavebního kanálu věnuje celý svůj dospělý život. Velice zajímavým vystupujícím byl i bývalý kameraman České televize Karel Čihák, který před i po roce 1989 natáčel přímo v oblasti šumavského pohraničí.

"Jeleni na české straně Šumavy chodí přesně do míst, kde dříve stály dráty, které byly před státní hranicí. Stejně je to s německými," popsal Šustr a upřesnil, že zvířata měla na krku upevněné speciální obojky. V praxi to znamená, že němečtí jeleni chodí na pastvu do našeho vnitrozemí, ti čeští do Německa ale nikdy nepřijdou. Elektrické dráty kopírující v minulosti naši státní hranici totiž byly daleko před tou skutečnou.



„Člověka až mrazí při studiu dobových dokumentů. Stačí zákon č. 69 z roku 1951 o ochraně státních hranic, který stanovil, že službu u Pohraniční stáže vykonávají jen vybraní příslušníci pracujícího lidu a následné nařízení ministra obrany o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně. Nebo směrnice pro zřizování minových polí, na Šumavě jich bylo přes 17 km. Domnívám se, že Pohraniční stráž byla řízena stejně zločinecky jako Lidové milice,“ uzavírá historik Čepička.

Jihoceskenovinky.cz informoval Pavel Pechoušek za Turistický spolek Lipenska.

(jv,jihoceskenovinky.cz foto:tsl)