Svátek má: Bohuslava

Zprávy

Velikost textu:

Die Welt: Východní Evropa může velmi hlasitě protestovat!

Die Welt: Východní Evropa může velmi hlasitě protestovat!

Krize způsobená koronavirem a německo-francouzským plánem na jeho překonání může přimět země východní Evropy k tomu, aby pocítily roli typickou pro Německo.

Ilustrační foto
27. května 2020 - 11:06

Jak uvedly německé noviny Die Welt je možné, že právě státy, které se dobře vyrovnaly s krizí, budou muset zaplatit za své úspěchy a utratit peníze za ostatní - a Polsko, Česká republika nebo Maďarsko z toho rozhodně nebudou šťastné.

Kvůli krizi způsobené koronavirem se mohou finančně rozmazlené země EU ve východní Evropě ocitnout v situaci, která je Německu dobře známa - když se samy dobře vyrovnávají s krizí, ale musí platit za ostatní, napsal s jistou ironií německý deník.

Podle německo-francouzského plánu by EU měla poskytnout až 500 miliard eur na rozdělení finančních prostředků mezi země, které jsou nejvíce postiženy koronavirem. Především z toho mají prospěch státy jižní Evropy. Naopak, východoevropské země EU budou neúměrně přetíženy, zdůraznila publikace. Jedná se o mimořádně citlivé a rozporuplné téma a Evropané budou čelit obtížným jednáním, protože stále není jasné, jak budou peníze vybírány a podle jakých kritérií budou rozděleny.

Ve středu má evropská komisařka Ursula von der Leyenová představit podrobnosti tohoto plánu. Pokud se ukáže, že by to měly být země střední části východní Evropy, které budou platit, protesty z Prahy nebo Varšavy budou zvláště hlasité, je si jistý autor článku.

Jak autor článku vysvětlil, Česká republika a Polsko se lépe vyrovnávají s kronavirovou krizí než jižní a západní Evropané. Česká republika se stala první zemí EU, která na vypuknutí choroby reagovala pomocí roušek, a vláda v Praze zavedla omezující opatření ke zpomalení šíření viru. Na Slovensku byly dva dny po výskytu první infikované osoby koronavirem školy v metropolitní oblasti uzavřeny. Polsko monitorovalo občany  v karanténě pomocí programu rozpoznávání tváří.

„Nikdo v EU nejednal tak rychle a radikálně jako na východě,“ zdůraznily německé noviny. Nyní v hlavních městech východoevropských zemí EU čelí dojmu, že ti, kteří rychle reagovali a byli schopni udržet počet infekcí na nízké úrovni, by měli za svůj úspěch platit.

Hrozba konfliktu se objevila po videokonferenci Angely Merkelové a českého premiéra Andreje Babiše. Na tiskové konferenci oznámil  Babiš svou nespokojenost s tím, že 500 miliard euro by mělo jít především do těch zemí, které byly nejvíce postiženy pandemií koronaviru. „Nechci, abychom byli „poraženi", protože jsme  krizí zvládli lépe než ostatní," krátce nato napsal Babiš na Twitteru.

Visegrádské čtyři země však zatím nevytvořily jeden blok proti plánu Merkelové a Macrona, uvedl článek. Chtějí čekat na podrobnosti, než  oficiálně zaujmou obranné postavení.

Podle polského ministra pro záležitosti EU Konrada Szymanského funguje mechanismus sběru prostředků v EU řádně a plně v souladu s tím, co Evropská komise navrhovala od samého začátku, a Polsko je plně podporuje. Zároveň Szymanski poznamenal, že současný dokument nehovoří nic o pravidlech pro přidělování finančních prostředků, a to je důležité rozhodnutí, na kterém závisí konečná dohoda Polska a zemí střední Evropy a schválení tohoto mechanismu k překonání krize v EU.

Polský ministr tak dal najevo, že jeho vláda bude podporovat německo-francouzskou iniciativu - pokud by to pro Polsko nemělo negativní důsledky, vysvětlil Die Welt. Jak však noviny poznamenaly, nikdo to nemůže zaručit. Naopak, podle analýzy Leibnitzova centra pro evropský ekonomický výzkum v německém Mannheimu by se Polsko mohlo stát největším plátcem v Evropě při výpočtu korelace s produktivitou ekonomiky země. Podle studie by celoevropská cesta z krize mohla stát Polsko 10,4 miliardy euro.

Situace se může změnit také v ostatních východoevropských zemích: Polsko, Maďarsko, Rumunsko nebo Bulharsko, které vstoupily do EU v roce 2007, dosud využívaly financí z Bruselu více než kdokoli jiný. Proto nyní ve Varšavě, stejně jako v dalších hlavních městech regionu, probíhají živé diskuse za zavřenými dveřmi k německo-francouzskému plánu.

Politici učinili jen velmi málo oficiálních prohlášení, ale zatím všechna z nich posílila pozici českého předsedy vlády Babiše kritickým postojem k plánu Německa a Francie, ačkoli nevylučují možnost, že nakonec plán dostane podporu jejich vlád.

Je také pravděpodobné, že země středovýchodní Evropy zaujmou při jednáních s Bruselem vyčkávací skeptický postoj, aby se EU přiměla k ústupkům v jiných záležitostech. Podle vedoucího konzervativního analytického centra ve Varšavě funguje solidarita ve dvou směrech, takže Polsko může požadovat solidaritu v důležitých oblastech, jako je energetika nebo doprava.

Zároveň může Polsko pozitivně přijmout německo-francouzský plán, protože dává šanci oživit evropskou solidaritu, říkají odborníci. Nicméně pro Polsko, Maďarsko nebo Českou republiku platí jejich zásada: jejich souhlas lze získat pouze za jejich podmínek, uzavřel Die Welt.

(kou, prvnizpravy.cz, welt.de, foto: arch.)