Slova francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera, že moje vyjádření o volbách do Evropského parlamentu jako o polovolbách představují mou snahu o „demolici Evropy“, jsou naprosto neuvěřitelná. Vnímám je jako pokračování výroku francouzského prezidenta Chiracka, který řekl na adresu nových zemí Evropské unie, když vyjádřily samostatný názor, že propásly dobrou příležitost mlčet.

Kouchner se mimo jiné mýlí. Můj výrok – viz přímý citát na www.klaus.cz – byl úplně jiný, ale o to skoro nejde. Umím pochopit, že představitelé velké evropské trojky, která v Evropské unii skutečně rozhoduje, jsou před eurovolbami nervózní. Stále klesající odhodlání voličů jejich zemí zúčastnit se této „hry na demokracii“ je důležitým signálem o demokratickém deficitu EU. Oni se naopak snaží zachovat zdání, že všechno je v naprostém pořádku. Toto pokrytectví nemohu sdílet a svou „dobrou příležitost k mlčení“ nevyužiji. Právě proto, že jsem představitelem země pouze střední velikosti, tedy země, která podle jejich mínění by měla v diskusi o unijních záležitostech hrát jen roli statisty, který jejich záměrům na unifikaci a federalizaci Evropy dodává zdání legitimity. Toto ale odmítám.

Ve včerejším rozhovoru pro Český rozhlas jsem proto na otázku, proč k eurovolbám chodí v Evropě stále méně lidí a co by se s tím dalo udělat, jasně řekl:

„Nikomu nechci radit. Považuji za velmi složité, aby volič z Finska, Kypru, Malty či Portugalska pochopil, o čem tyto volby jsou. V tomto smyslu bych voličům nic neradil, nic nevzkazoval. Doporučoval bych voličům, aby si ponechali svůj zdravý rozum, aby věděli, že to je jedině na nich, zda k volbám půjdou, nebo zda budou volit tak, že zůstanou doma. A když k nim půjdou, tak ať udělají to, co udělám já – k volbám půjdu a budu volit podle toho, co si myslím, že je pro naši republiku v rámci Evropské unie nejlepší.“

A o čem tyto volby jsou?

Nejsou o vnitropolitických tématech. Jsou o evropské integraci, jsou o tom, jestli chceme dále bojovat za zájmy naší republiky, nebo zda chceme svou suverenitu v podstatě beze zbytku odevzdat bruselské byrokracii. Pro mnohé v Evropě (i u nás) jsou tyto volby jistým referendem o Lisabonské smlouvě. Referendem, které  bylo z obav před skutečným názorem veřejnosti voličům odepřeno. Naštěstí se na naší politické scéně celou touto absurdní situací otevřel prostor pro nové politické strany, pro něž další směřování Evropské unie není jenom kosmetickým doplňkem k vnitropolitické realitě. A díky tomu mají naši voliči tentokrát mnohem širší výběr, než měli kdykoli v minulosti.

Také toto jsem řekl ve středu odpoledne v rozhlasovém rozhovoru, který téměř nebyl publikován, zatímco výrok pana Kouchnera média široce komentovala. Pokud tyto moje názory pokládají lidé jako pan Kouchner za „demolici Evropy“, pak jsou to oni, kdo tuto demolici připravují přinejmenším tím, že demolují demokratickou diskusi.

Václav Klaus
4. 6. 2009