Období zlevňování potravin v českých obchodech nemusí pokračovat dlouho. Nejnovější prognóza Světové banky předpokládá, že světové ceny potravinářských komodit letos vzrostou o 10,3 procenta a v roce 2027 přidají dalších 7,2 procenta. Nejvýraznější tlak se očekává u obilovin, rýže, rostlinných olejů a některých druhů masa. Vývoj ale nebude jednotný. Zatímco část surovin může výrazně zdražit, jiné mohou díky vyšší produkci zlevňovat. Pro české domácnosti bude rozhodující, jak se světové ceny promítnou do nákladů výrobců, dovozců a obchodních řetězců.

Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu byly potraviny a nealkoholické nápoje v říjnu meziročně levnější o čtyři procenta, meziměsíčně však zdražily o 0,6 procenta. Celková inflace činila 2,4 procenta. První známky obratu se tedy objevují, zatím však nelze hovořit o nové plošné vlně zdražování. Světové prognózy spíše ukazují, u kterých potravin by se mohly ceny v příštích měsících začít zvyšovat.

Světová banka v říjnové zprávě Commodity Markets Outlook odhaduje, že potravinářské komodity během let 2026 a 2027 kumulovaně zdraží přibližně o 18 procent. Příčinou je kombinace geopolitických konfliktů, dražších energií a hnojiv, problémů v mezinárodní dopravě a nepříznivého počasí. Konflikty na Blízkém východě zvyšují náklady na paliva, zatímco válka na Ukrajině komplikuje obchod s obilím přes Černé moře. Významným rizikem zůstává také klimatický jev El Niño.

Podle Světové banky letos světové ceny energií vzrostou o 32 procent. V roce 2027 by sice měly klesnout přibližně o 11,5 procenta, část zvýšených nákladů však již dopadá na zemědělství, potravinářské provozy a dopravu. Vyšší ceny pohonných hmot a zemního plynu zdražují výrobu hnojiv, sklizeň, sušení obilí, chlazení i přepravu potravin.

Nepříznivý vývoj potvrzuje také Evropská komise. Podle jejího podzimního výhledu dosáhne produkce obilovin v Evropské unii v hospodářském roce 2026/2027 přibližně 262 milionů tun, což představuje meziroční pokles o 9,6 procenta. Produkce kukuřice má být dokonce o pětinu nižší než pětiletý průměr. Evropa proto bude potřebovat více dovozů, zejména krmné kukuřice.


Rozdíl mezi krátkodobými údaji FAO a výhledem Světové banky je důležitý. Jedna instituce zachycuje skutečný vývoj obchodních cen, druhá odhaduje jejich budoucí změny. Prognóza přitom není jistotou. Pokud se zlepší sklizně, obnoví obchodní trasy nebo klesnou ceny energií, může být zdražování výrazně mírnější.

Které potraviny mohou zdražit nejvíce

Rostlinné oleje patří mezi nejrizikovější skupiny. Světová banka předpokládá, že cena sójového oleje v roce 2027 vzroste o 11,4 procenta a palmového oleje o 9,6 procenta. Sójový olej přitom letos podle prognózy zdraží již o 39 procent. Důvodem je omezenější nabídka, dražší výroba a rostoucí využívání rostlinných olejů při produkci biopaliv.

Zdražování se nemusí týkat pouze olejů prodávaných v lahvích. Vyšší náklady mohou postupně ovlivnit výrobu margarínů, majonéz, sušenek, sladkého pečiva a dalších průmyslově zpracovaných potravin. České ceny řepkového a slunečnicového oleje však budou záviset také na evropské úrodě. Řepkový olej například v říjnu na světových trzích zlevňoval, zatímco sójový a slunečnicový zdražovaly.

Pečivo, mouka a těstoviny mohou pocítit růst cen obilovin. Světová banka očekává v roce 2027 zdražení americké referenční potravinářské pšenice o 13,5 procenta a kukuřice o 5,4 procenta. Evropská sklizeň je přitom slabší než loni. Riziko vyšších cen mouky a pekařských výrobků proto existuje, přestože v říjnu světové ceny pšenice a kukuřice naopak klesaly.

U českého pečiva však nelze očekávat automatické zdražení odpovídající cenám obilí. Do konečné ceny se promítají také mzdy, energie, náklady pekáren, doprava a obchodní marže. Cena obilí představuje jen část nákladů. Zdražení pšenice o deset procent proto neznamená stejně vysoké zdražení chleba nebo rohlíků.


Hovězí maso zůstává pod cenovým tlakem. Evropská komise očekává letos pokles produkce hovězího masa v EU o 2,2 procenta. Obnova stád je pomalá a chovatelé čelí vyšším nákladům na krmiva a energie. Světová banka proto předpokládá další růst referenční ceny hovězího o 4,4 procenta v roce 2027.

Zdražování se může dotknout především kvalitnějších částí hovězího, mletého masa a výrobků s vysokým podílem hovězí suroviny. Odlišná situace je u vepřového a drůbeže. Evropská produkce drůbežího masa má letos vzrůst o 3,3 procenta a vepřového o 0,5 procenta. Vyšší nabídka může působit proti zdražování, přestože světový výhled počítá u kuřecího masa s růstem referenční ceny o 6,7 procenta.

Cukr představuje další riziko, ale s nejistým výhledem. FAO zaznamenala v říjnu meziměsíční růst světového indexu cen cukru o 6,6 procenta. Meziročně byl dokonce vyšší o 28,8 procenta. Růst souvisí zejména s komplikacemi při sklizni v Brazílii a obavami o produkci v dalších významných zemích.

Světová banka přesto pro celý rok 2027 očekává pouze mírné zdražení referenční ceny cukru o 2,7 procenta. Současný prudší růst tedy nemusí pokračovat stejným tempem. Pokud by ale přetrval, mohl by zvýšit náklady výrobců cukrovinek, sladkého pečiva a dalších potravin.


Ovoce bude záviset především na konkrétní sklizni. Světová banka předpokládá v roce 2027 růst referenční ceny banánů o sedm procent, zatímco u pomerančů pouze o 2,3 procenta. V českých obchodech bude rozhodovat také doprava a kurz koruny. U domácích jablek může být podstatnější letošní slabší česká úroda, na kterou upozorňuje Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Mléčné výrobky a káva mají příznivější světový výhled. Evropská produkce mléka má letos vzrůst o 1,8 procenta. Vyšší nabídka se již projevuje na světových cenách másla a sýrů. FAO zaznamenala jejich další pokles také v říjnu. Nelze proto z těchto dat dovozovat bezprostřední plošné zdražení mléčných výrobků, i když domácí ceny mohou ovlivnit sezonní výkyvy a výrobní náklady.

U kávy Světová banka očekává v roce 2027 mírný pokles cen arabiky o dvě procenta a robusty o 1,3 procenta. To však neznamená, že automaticky zlevní i balená káva v českých obchodech. Výrobci a obchodníci mohou stále promítat předchozí vysoké nákupní ceny.

České domácnosti pocítí změny se zpožděním

Světové zdražování se do českých obchodů nepřenáší okamžitě. Potravinářské podniky a obchodní řetězce využívají dlouhodobější smlouvy, zásoby a cenová jednání s dodavateli. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v listopadovém rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že růst cen zemědělských komodit se v obchodech zpravidla projeví se zpožděním tří až šesti měsíců.

Pokud tedy světové ceny zůstanou zvýšené, část dopadů by české domácnosti mohly pocítit během první poloviny roku 2027. Nejde však o pevný termín ani o předpověď konkrétního zdražení jednotlivých výrobků.


Energie mohou být druhým významným zdrojem nákladů. Zemědělci potřebují pohonné hmoty, elektřinu a hnojiva, potravináři energii na výrobu, chlazení a skladování. Světová banka sice očekává v roce 2027 určité zlevnění energií i hnojiv, jejich letošní růst se však může do cen potravin promítat postupně.

Analytici Komerční banky již v říjnu upozornili, že dosavadní zlevňování potravin v Česku nemusí vydržet. Vyšší ceny surovin a energií mohou postupně oslabit jejich příznivý vliv na celkovou inflaci. To by představovalo komplikaci také pro Českou národní banku, protože potraviny dosud pomáhaly tlumit růst spotřebitelských cen.

Pro domácnosti přitom není rozhodující samotný světový cenový index, ale složení běžného nákupního košíku. Zdražení chleba, mouky, oleje, rýže nebo masa má jiný dopad než zvýšení ceny kávy, čokolády či dováženého exotického ovoce. Nejcitlivější jsou domácnosti s nižšími příjmy, které za základní potraviny vydávají větší část svého rozpočtu.

Zároveň je třeba odmítnout představu nevyhnutelného plošného zdražení. Světová banka pro rok 2028 očekává pokles svého indexu potravinářských komodit o 5,2 procenta. Předpokládá tedy, že po odeznění části současných problémů může přijít další stabilizace trhu. Takový vývoj však závisí na počasí, průběhu konfliktů, energetických cenách a mezinárodním obchodě.

Nejnovější světové prognózy proto přinášejí českým spotřebitelům především varování před možným koncem období zlevňování. Nejvýraznější cenový tlak hrozí rostlinným olejům, rýži, obilovinám a hovězímu masu. U cukru, čokolády a ovoce bude záležet na dalších sklizních, zatímco mléčné výrobky a káva zatím vykazují příznivější vývoj.

Rok 2027 tak nemusí znamenat zdražení všech potravin, ale může přinést výraznější rozdíly mezi jednotlivými výrobky. Pro české domácnosti bude rozhodující, zda vyšší světové náklady převáží nad domácí konkurencí, dostupností surovin a případným zlevněním energií.



Zdroje: 1. Světová banka – Commodity Markets Outlook, říjen 2026, cenové prognózy⁠; 2. Světová banka – Výhled světových komoditních cen na roky 2026–2028⁠; 3. FAO – Světový index cen potravin, listopad 2026⁠; 4. Evropská komise – Podzimní zemědělský výhled 2026⁠; 5. Český statistický úřad – Předběžná inflace za říjen 2026⁠