Americký prezident Donald Trump znovu otevírá obchodní válku mezi Spojenými státy a Evropskou unií a současně potvrzuje, že politika „America First“ nebude pouze předvolebním heslem, ale tvrdou ekonomickou strategií s přímými dopady na evropský průmysl. Trump oznámil, že od pondělí budou na automobily a nákladní vozy dovážené z Evropské unie uvalena cla ve výši 25 procent. Podle jeho slov Brusel nedodržel předchozí dohodu, která měla počítat s patnáctiprocentní sazbou.

Celá situace ukazuje, jak křehká byla dosavadní dohoda mezi Washingtonem a Bruselem a jak rychle se mohou hospodářské vztahy mezi dvěma klíčovými západními bloky proměnit v otevřený konflikt. Trump navíc znovu zopakoval, že americký trh musí být chráněn před levnějším dovozem a že zahraniční výrobci mají jedinou jistotu. Přesunout výrobu přímo do Spojených států.

„Pokud budou auta vyrábět ve Spojených státech, budou od cla osvobozena,“ cituje Trumpovo prohlášení italský deník la Repubblica.

Tato věta přitom není jen ekonomickým sdělením. Ve skutečnosti jde o otevřený tlak na evropské automobilky, aby přesouvaly výrobu z Evropy do Ameriky. Pro Německo, které stojí na exportu automobilů, jde o mimořádně citlivou otázku. Dopady však mohou pocítit i další evropské státy včetně České republiky, jejíž průmysl je s německým automobilovým sektorem úzce propojen.

Evropský průmysl pod tlakem


Evropské automobilky se navíc nacházejí ve složité situaci už nyní. Bojují s vysokými cenami energií, rostoucí konkurencí z Číny a zároveň s tlakem Bruselu na rychlý přechod k elektromobilitě. Do toho přichází další rána v podobě možného omezení přístupu na americký trh.

Kritici evropské politiky upozorňují, že Brusel dlouhodobě podceňuje riziko návratu tvrdého amerického protekcionismu. Evropská komise v posledních letech často stavěla svou strategii na předpokladu stabilního transatlantického partnerství. Trump však znovu ukazuje, že ekonomické vztahy vnímá především optikou národního zájmu Spojených států.

Problém je ještě hlubší. Evropská unie dnes nemá jednotnou průmyslovou strategii, která by dokázala rychle reagovat na podobné kroky Washingtonu nebo Pekingu. Část výrobců už dříve začala přesouvat investice do USA kvůli americkým dotacím a levnějším energiím. Nová cla mohou tento trend dále urychlit.

Podle ekonomů může být výsledkem postupné oslabování evropského průmyslového jádra. Pokud by velké automobilky začaly ve větším rozsahu vyrábět za Atlantikem, dopady by nesly tisíce dodavatelských firem po celé Evropě. Česká republika přitom patří mezi země, které jsou na automobilovém sektoru mimořádně závislé.

Trumpův návrat mění ekonomickou mapu Západu

Trumpova politika zároveň potvrzuje, že Spojené státy pod jeho vedením stále více ustupují od modelu globalizace, který samy po desetiletí prosazovaly. Místo volného trhu přichází éra ekonomického nacionalismu, obchodních bariér a boje o strategickou výrobu.

Americký prezident se netají tím, že chce přivést průmysl zpět do USA za každou cenu. V jeho pohledu není důležité, zda jsou spojenci v Evropě nespokojeni. Podstatné je, zda americké firmy vyrábějí doma a zda vznikají pracovní místa pro americké občany.


Celý spor navíc přichází v době, kdy se západní ekonomiky potýkají se zpomalováním růstu a vysokým zadlužením. Obchodní konflikt mezi USA a Evropskou unií proto může mít mnohem širší důsledky než jen zdražení automobilů. Ve skutečnosti jde o další signál, že období relativně otevřeného světového obchodu se rychle uzavírá.

Trumpův krok tak není pouze otázkou celní politiky. Je to vzkaz, že Spojené státy budou pod jeho vedením hájit vlastní průmysl agresivněji než kdykoli v posledních desetiletích. Evropská unie nyní stojí před nepříjemnou otázkou, zda je vůbec připravena na svět, ve kterém už tradiční spojenci nehrají podle starých pravidel.