Evropa zažila další víkend rozsáhlých demonstrací a pouličních střetů. Největší protesty se uskutečnily ve Francii, kde vyšly do ulic statisíce lidí. V Itálii se násilnosti objevily v několika velkých městech, albánští demonstranti zaútočili na vládní budovy a portugalská policie v noci na neděli vyklidila protestní tábor v Lisabonu. Přestože se podařilo zabránit opakování nejhorších násilností z předchozího týdne, sociální a politické napětí pokračuje. Evropské vlády tak znovu čelí otázce, zda dokážou řešit příčiny nespokojenosti, nebo budou pouze posilovat bezpečnostní opatření.

Ve Francii se v sobotu 24. října uskutečnilo 289 protestních akcí, kterých se podle ministerstva vnitra zúčastnilo 410 tisíc lidí, z toho 110 tisíc v Paříži. Odborová centrála CGT odhadla celostátní účast na více než 800 tisíc. Demonstranti požadovali vyšší kupní sílu, lepší financování školství a veřejných služeb i spravedlivější rozdělení daňové zátěže. Většina povolených pochodů proběhla pokojně, v některých městech však propukly střety s policií.

Podle nedělní předběžné bilance ministerstva vnitra bylo zadrženo 1 314 osob, zraněno 53 policistů a četníků. Hasiči zasahovali u 75 požárů a vyrabováno bylo 24 obchodů. O týden dříve přitom policie zadržela 2 628 lidí a poškozeno nebo vyrabováno bylo více než 1 500 obchodů. Rozsah násilností se tak výrazně snížil, přestože bezpečnostní složky musely opakovaně použít slzný plyn a vodní děla.

Napětí zasáhlo zejména Paříž, Lyon, Nantes, Rennes a Marseille. V Lyonu policie evidovala 36 zadržených a 22 zraněných, včetně 18 příslušníků bezpečnostních složek. V Nantes se demonstranti pokusili proniknout do zakázaného centra města, kde následovaly střety s policií. Další incidenty byly hlášeny z Grenoblu a Bordeaux. V Orléansu protestovaly tisíce odpůrců Národního sdružení Marine Le Penové, které zde pořádalo stranický kongres.


Itálie posílila bezpečnost. Střety zasáhly další města

Italská vláda po předchozích nepokojích výrazně zpřísnila bezpečnostní opatření. Do Milána vyslala další vojáky a posílila policejní dohled nad centrem města. Milán však tentokrát zažil převážně pokojné demonstrace. Ke střetům s policií došlo především v Turíně, Římě a Bologni.

Demonstranti protestovali proti vysokým životním nákladům, sociálním problémům a válkám v zahraničí. Část shromáždění kritizovala také rostoucí vojenské výdaje a požadovala více prostředků na školství, zdravotnictví a další veřejné služby. Podle agentury Reuters bezpečnostní složky v některých městech zasahovaly proti skupinám, které se pokoušely vyvolat střety. Reportéři agentury však nezaznamenali rozsáhlé rabování obchodů ani ničení majetku srovnatelné s předchozím víkendem.


Albánie zažila násilnosti. Lisabon vyklidil protestní tábor

V albánské Tiraně se v sobotu znovu střetli protivládní demonstranti s policií. Protestující házeli kameny na bezpečnostní složky a zapálili vstup do budovy ministerstva zemědělství. Policie odpověděla slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily. Studentské protestní hnutí požaduje odstoupení premiéra Ediho Ramy, kterého obviňuje z korupce a odpovědnosti za nedostatek pracovních příležitostí a problémy školství. Premiér obvinění odmítá.

Významné sociální protesty pokračovaly také v Portugalsku. Po sobotním pochodu proti nedostupnému bydlení postavili demonstranti na lisabonském náměstí Rossio více než sto stanů. Policie tábor krátce po druhé hodině ranní v neděli vyklidila. Došlo k několika zadržením a lehkým zraněním, jejich přesný počet však nebyl bezprostředně zveřejněn. Protestující požadují změnu bytové politiky a odmítají připravovaná opatření, která by podle nich usnadnila vystěhovávání nájemníků.

Portugalsko patří mezi evropské země s nejvážnějšími problémy dostupnosti bydlení. Ceny nemovitostí se od roku 2017 více než zdvojnásobily a nájemné u nových smluv téměř dvojnásobně vzrostlo. Bydlení se stává jedním z hlavních zdrojů sociálního napětí, zejména mezi mladými lidmi.


Evropské vlády tak čelí problému, který nelze vyřešit pouze policejními zásahy. Francie a Itálie dokázaly o víkendu omezit rozsah násilností, ale příčiny společenského napětí přetrvávají. Vysoké veřejné dluhy, drahé energie, rostoucí obranné výdaje a požadavky na lepší školství, zdravotnictví a bydlení vytvářejí stále ostřejší spory o rozdělování veřejných peněz.

Největším rizikem není samotná existence demonstrací, které jsou legitimní součástí demokratické společnosti, ale jejich možná radikalizace a ztráta důvěry ve schopnost vlád řešit skutečné problémy obyvatel. Pokud evropské vlády nenajdou odpověď na rostoucí sociální nespokojenost, mohou se opakované protesty stát dlouhodobým zdrojem politické a hospodářské nestability.