Svátek má:
Hedvika
Politika
Fico před volbami zvýšil schodek. Slovensko dál žije na dluh
Slovenský parlament schválil rozpočet na rok 2027 se schodkem 4,94 procenta HDP. Vláda premiéra Roberta Fica chrání sociální výdaje, rozpočtová rada ale varuje před růstem dluhu.
Robert Fico, premiér Slovenska
16.říjen 2026 - 06:03
Slovenská vláda Roberta Fica před parlamentními volbami v roce 2027 přerušuje ozdravování veřejných financí. Národní rada schválila státní rozpočet na příští rok, který počítá se zvýšením schodku celých veřejných financí na 4,94 procenta hrubého domácího produktu. Slovensko tak po několika kolech zvyšování daní a úsporných opatření znovu uvolňuje rozpočtovou politiku. Nezávislá rozpočtová rada varuje, že vláda tím odkládá řešení rostoucího zadlužení.
Rozpočet prošel parlamentem nejtěsnější možnou většinou 76 hlasů ze 150 poslanců. Hlasování se zúčastnilo pouze 78 zákonodárců, dva se zdrželi a opozice se nezapojila. Vládní koalice tak získala důležité politické vítězství, zároveň však ukázala, jak omezenou podporu v parlamentu má.
Schválený finanční plán předpokládá příjmy celých veřejných financí ve výši 63,34 miliardy eur a výdaje 70,79 miliardy eur. Výsledný schodek má dosáhnout 7,44 miliardy eur, tedy přibližně 181 miliard korun. Samotný státní rozpočet počítá s hotovostním schodkem 7,75 miliardy eur. Jde o dva odlišné rozpočtové ukazatele.
Pro letošní rok vláda původně plánovala deficit 4,1 procenta HDP, nyní očekává přibližně 4,4 procenta. V příštím roce se má schodek dále zvýšit, přestože ministerstvo financí předpokládá hospodářský růst o 1,8 procenta.
Fico rozpočet obhajuje potřebou zachovat životní úroveň obyvatel. Vláda pokračuje ve vyplácení třináctých důchodů, sociálních dávek a plánované valorizaci platů ve veřejné správě. Na pomoc domácnostem s drahými energiemi vyčlenila 250 milionů eur, přibližně 6,1 miliardy korun. Dalších 100 milionů eur směřuje na jaderný program a stejná částka na opatření proti suchu.
Ministerstvo financí tvrdí, že rozpočet respektuje evropská fiskální pravidla a představuje přijatelný kompromis mezi sociálními potřebami a ekonomickými možnostmi země. Premiér zároveň zdůrazňuje, že vláda pro rok 2027 nezavádí nové daně ani odvody. Problém je však v tom, že předchozí konsolidační opatření dosud nezastavila růst veřejného dluhu. Vláda nyní další ozdravování odkládá, aniž by představila přesvědčivý plán jeho dlouhodobé stabilizace.
Rozpočtová rada varuje před dluhem ve výši 70 procent HDP
Rada pro rozpočtovou odpovědnost hodnotí přijatý plán podstatně kritičtěji. Podle jejích propočtů vzroste slovenský veřejný dluh z 61,4 procenta HDP v roce 2025 na 65,9 procenta v roce 2027. Bez dalších konsolidačních opatření by už v roce 2028 mohl dosáhnout hranice 70 procent a do konce roku 2029 vystoupat přibližně na 73,5 procenta HDP.
Rada současně upozorňuje, že při pokračování současné politiky může deficit veřejných financí v roce 2029 dosáhnout 6,1 procenta HDP. Pro stabilizaci zadlužení by přitom bylo nutné snížit schodek přibližně na 2,5 procenta.
Závažná je také struktura výdajů. Podle rozpočtové rady budou investice mimo obranu a evropské fondy v roce 2027 přibližně o 624 milionů eur nižší než odpovídající dlouhodobý průměr. Stát tedy omezuje část investic do budoucnosti, zatímco jeho běžné a sociální výdaje zůstávají vysoké.
Vláda sice deklaruje, že v letech 2028 a 2029 deficit opět sníží, ale podle rady zatím nepředložila dostatečná opatření. K naplnění rozpočtových cílů bude potřeba dodatečná konsolidace v rozsahu přibližně 3,4 miliardy eur.
Rozpočtová rada navíc upozorňuje, že vláda podle jejího právního výkladu již druhým rokem neplní ústavní povinnost předložit parlamentu opatření ke snížení dluhu. Ministerstvo financí naopak trvá na souladu rozpočtu s evropskými pravidly. Spor tak není pouze o velikost schodku, ale také o dodržování principů rozpočtové odpovědnosti.
Účet přijde po volbách a dopady může pocítit i Česko
Schválený rozpočet má zřejmý politický rozměr. Slovensko čekají v roce 2027 parlamentní volby a další zvyšování daní či omezování sociálních výdajů by pro vládní koalici představovalo značné riziko ztráty podpory. Zachování sociálních programů může být pro voliče přitažlivé, jejich financování dalším zadlužováním však přesouvá část nákladů do budoucnosti.
Rostoucí veřejný dluh přitom není bez následků. Slovensko bude muset financovat stále větší objem státních závazků, což může zvyšovat náklady na jejich obsluhu. Peníze vydané na úroky pak budou chybět ve zdravotnictví, školství nebo při modernizaci infrastruktury.
Vývoj má význam také pro Českou republiku. Obě ekonomiky jsou úzce propojeny především prostřednictvím automobilového průmyslu, strojírenství a vzájemného obchodu. Podle slovenského statistického úřadu dosáhl vývoz Slovenska do Česka v roce 2025 hodnoty 13,9 miliardy eur. Případné zpomalení slovenské ekonomiky, omezení investic nebo další pokles kupní síly domácností by se proto mohly promítnout také do českých podniků.
Slovenský rozpočet současně ukazuje širší evropský problém. Vlády čelí rostoucím výdajům na sociální politiku, obranu a energetiku, ale zároveň se obávají politických důsledků skutečných úspor. Odkládání konsolidace přitom samo o sobě nevytváří předpoklady pro budoucí hospodářský růst.
Robert Fico získal schválením rozpočtu důležité politické vítězství a možnost vstoupit do volebního roku bez dalších rozsáhlých úsporných opatření. Z pohledu veřejných financí však Slovensko žádný zásadní problém nevyřešilo. Vláda dnes chrání sociální sliby pomocí dalšího zadlužování. Pokud se jí nepodaří obnovit hospodářský růst a zastavit zvyšování dluhu, účet za současnou politiku nakonec zaplatí právě občané, jejichž životní úroveň slibuje chránit.
(Leško, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Ministerstvo financí SR – Parlament schválil rozpočet na rok 2027; 2. Rada pro rozpočtovou odpovědnost – Hodnocení rozpočtu na roky 2027 až 2029; 3. Reuters – Slovenský parlament schválil předvolební rozpočet se zvýšeným schodkem; 4. STVR – Parlament schválil státní rozpočet na rok 2027
KOMENTÁŘ: Daniela Kovářová





















