Penzijní spoření čekají zásadní změny. Vláda představila plán, který má výrazně zvýšit atraktivitu třetího pilíře a přivést do systému více mladých lidí i rodin s dětmi. Součástí návrhu je snížení poplatků penzijních společností, vyšší státní podpora pro mladé střadatele, větší využití investičních strategií a možnost vybrat část úspor ještě před dosažením důchodového věku.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označuje připravovanou reformu za největší zásah do systému za mnoho let. Tvrdí, že současné nastavení nedokáže dostatečně motivovat mladé lidi k dlouhodobému spoření a příliš velkou část výnosů ponechává finančním institucím.

Schillerová upozorňuje na čísla, která podle ní ukazují jeden ze základních problémů českého penzijního systému. Ve věkové skupině od 18 do 29 let si na důchod spoří pouze 262 tisíc lidí. Naproti tomu mezi lidmi ve věku od třiceti do devětačtyřiceti let využívá penzijní spoření přibližně 1,6 milionu účastníků. Schillerová v tom vidí důkaz, že většina lidí začne budoucí důchod řešit až ve chvíli, kdy se k němu sama začne přibližovat.

Podobný problém podle ní existuje i u dětí. Přestože právě dlouhý investiční horizont nabízí největší potenciál zhodnocení, penzijní spoření má dnes založeno pouze kolem 170 tisíc dětí. Reforma proto cílí i na rodiče, které chce motivovat k zakládání spoření svým potomkům už od útlého věku.


Největší pozornost však budí plánované snížení poplatků penzijních společností. Schillerová tvrdí, že právě zde se nachází jeden z hlavních důvodů nízké atraktivity systému.

„Poplatky za penzijko se možná na první pohled nezdály tak drastické. Jenže na dlouhou trať si připsali bankéři klidně i víc než polovinu vašich finálních úspor,“ uvedla na síti facebook Schillerová. 

Vláda proto navrhuje snížení správních poplatků z dosavadních dvou procent na pouhého půl procenta. Podle ministryně jde o krok, který vrátí větší část výnosů samotným střadatelům a omezí podíl prostředků, které dnes končí ve ziscích finančních institucí.

Další významnou součástí reformy je širší využití takzvané strategie životního cyklu. Ta vychází z principu, že mladší lidé si mohou dovolit dynamičtější investování s vyšším potenciálem výnosu. Teprve s blížícím se důchodem se prostředky postupně přesouvají do konzervativnějších fondů zaměřených na ochranu již vytvořených úspor.

Právě kombinace vyšší podpory, delšího investičního horizontu, nižších poplatků a dynamičtějšího investování tvoří základ propočtů, které ministerstvo financí prezentuje jako hlavní argument reformy.

Schillerová tvrdí, že člověk, který začne spořit v mladém věku, by si za současných podmínek odnesl do důchodu přibližně 600 tisíc korun. Po zavedení reformy by stejný střadatel mohl získat kolem 1,6 milionu korun.

„Už ne šest set tisíc, ale milion a šest set tisíc bude váš polštář na důchod, pokud si začnete spořit už v mladém věku,“ prohlásila.


Dohromady tak podle předložených propočtů vzniká rozdíl přibližně jednoho milionu korun oproti současnému nastavení systému.

Součástí reformy má být také větší flexibilita pro mladší účastníky. Lidé do 36 let by za určitých podmínek mohli bez sankcí vybrat až třetinu naspořených prostředků například na pořízení bydlení nebo na rozjezd podnikání. Podle vlády by právě tato možnost mohla odstranit jednu z častých obav mladých lidí, že budou mít své úspory desítky let zcela nedostupné.

Schillerová změny obhajuje jednoduchou myšlenkou. Penzijní spoření by podle ní nemělo být produktem, který lidé začnou řešit až kolem padesátky. Má se stát běžnou součástí finančního plánování od mladého věku a pomoci budoucím důchodcům zachovat si co největší míru finanční soběstačnosti. Vláda je přesvědčena, že právě dřívější vstup do systému a výrazně nižší poplatky mohou změnit pohled veřejnosti na spoření na stáří více než jakákoli předchozí úprava třetího pilíře.