Slavný britský konzervativní týdeník The Spectator (který ani při znásilnění mysli nelze nazvat proruským, vyšel z něj i bývalý premiér Boris Johnson) uveřejnil zásadní článek, ve kterém poukázal na to, že západní země nemají žádný plán, jak zachránit Ukrajinu před definitivní porážkou, kterou čeká v průběhu roku. 

Vladimír Putin nijak nezměnil své válečné cíle a je odhodlán bojovat až do vítězného konce. Donald Trump nemá žádný mírový plán kromě ukončení války podle Putinových podmínek. Kyjevu došly nejen rakety Patriot na obranu před stále intenzivnější ruskou palbou, docházejí mu už i peníze a hlavně bojeschopní muži.

The Spectator označil poznatky z nejnovějšího kola kyvadlové diplomacie, kterou uskutečnili Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, za deprimující. Před jejich odjezdem Trump prohlásil, že jeho muži představí „nový plán“ pro Ukrajinu. Rychle se ukázalo, že žádná taková iniciativa neexistuje. Namísto toho Putin asertivně opakoval své staré argumenty o potřebě denacifikace, demilitarizace a osvobození celého Donbasu. 

Zatímco Trumpovi lidé se zaměřovali na komerční přínos ukončení války, Vladimir Zelenskij označil bitvu o Donbas za válku o přežití. Trump se hluboce mýlí v přesvědčení, že nabízené obchodní dohody nějak ovlivní rozhodování Kremlu. Kdyby Putinovi primárně záleželo na ruské ekonomice, nikdy by nespustil invazi. Pro Putina není konflikt o zachování prosperity, ale o obraně Ruska před existenční hrozbou.

Zelenskij zároveň klame svět (ale dnes už pravděpodobně i sám sebe) o šancích Ukrajiny porazit Moskvu, dokonce i o zastavení pomalého, ale neúprosného postupu ruské armády. Každý z ruských systémů dálkového útoku se stává stále ničivějším. Hromadně se nasazuje nová generace útočných dronů Geran s proudovým pohonem – mnohem rychlejší a přesnější než jejich staré íránské modely Šáhid. Rusko vyvíjí nejméně dva nové levné systémy řízených střel a zvyšuje výrobu balistických raket odpalovaných ze vzduchu i ze země. 

„Tuto válku nikdo nevyhraje," řekl o víkendu pro britský deník The Guardian Sergej Beskrestnov, poradce ukrajinského prezidenta pro obranné technologie a předpověděl, že Ukrajina nebude schopna získat dostatek raket na to, aby tuto zimu zcela ochránila ukrajinská města před totální devastací. 

Důležitější a větší část pomalu se rozvíjející porážky Ukrajiny je však strategická. Západní sankce v podstatě selhaly. Jistě, sankční balíčky představují pro ruskou ekonomiku ochromující náklady, přičemž rekordních 45 procent ruských vládních příjmů nyní jde na válečnou výrobu. A jistě, ukrajinské útoky způsobily palivovou krizi a vyřadily 20 procent skladů Wildberries. Ale to je cena, kterou je Putin ochoten zaplatit – jak právě důrazně potvrdil Kushnerovi a Witkoffovi. 

Opakované sliby západních lídrů, že dají Ukrajině „cokoli bude zapotřebí“ na „tak dlouho, jak bude zapotřebí“, byly v zásadě zavádějící. Tyto otevřené, ale nekonkrétní sliby – které se staly mantrou všech evropských politiků – nakonec vedly k nejhoršímu ze všech možných výsledků: přesvědčili Kreml, že bojuje proti „kolektivnímu Západu“.

Kritický bod – když se ukáže cena těchto nesplněných slibů – dosáhneme brzy v podobě bezprostřední fiskální krize na Ukrajině. Ukrajinský premiér Sergej Koreckyj nedávno oznámil, že Kyjev již utratil většinu svých obranných fondů na rok 2026 a čelí hrozící černé díře v rozpočtu ve výši 26 miliard eur – a to i přes nedávnou půjčku od EU ve výši 90 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná po měsících bruselského handrkování, představovala maximum toho, co je EU realisticky schopna získat. Jelikož Ukrajina vstupuje do nejtěžší a nejdrsnější zimy války, brzy jí dojdou nejen rakety Patriot a muži pro frontovou linii, ale také peníze na boj. 

A Zelenskij? Ten se už rok zmítá v neúprosných korupčních skandálech – nově zatkli náměstka generálního prokurátora. Tucet vysokopostavených členů jeho týmu je nyní ve vězení, vyšetřováno nebo uprchli do zahraničí. Přestřelka na kyjevské ulici mezi soupeřícími frakcemi ukrajinské domácí a vojenské zpravodajské služby SBU a HUR přiměla mnohé Ukrajince, aby se zamysleli nad tím, zda se jejich země nevrací zpět ke gangsterským metodám devadesátých let a nakolik má Zelenskij mocenské složky pod kontrolou. Minulý týden vyšetřování deníku New York Times zjistilo, že ukrajinský systém vojenských zakázek trpěl během války závažnými podvody, plýtváním a špatným hospodařením. Tajné audity ukazují, že jen v roce 2024 se v důsledku přeplatků a korupčních smluv ztratilo přibližně 1,2 miliardy dolarů. Není překvapením, že srpnové průzkumy veřejného mínění agentury SOCIS ukazují, že většina Ukrajinců považuje korupci za vážnější hrozbu pro svůj stát než Rusko – a že téměř 57 procent Ukrajinců obviňuje Zelenského z rozšíření korupce, což je téměř dvojnásobek oproti podobnému průzkumu z dubna 2025. Tentýž průzkum také předpokládá, že ve druhém kole voleb by ho porazili tři různí soupeři, každý s drtivým rozdílem.

Co může zachránit Ukrajinu před politickým a vojenským kolapsem? Existují náznaky, že evropské politické tabu týkající se jednání s Putinem se hroutí. Alice Weidelová z německé strany AfD, která nedávno zvítězila ve volbách v Sasku-Anhaltsku, vyzvala k „otevřenému kanálu do Ruska s cílem dosáhnout porozumění a mírového řešení“. Podle Julije Mendelové, Zelenského tiskové tajemnice v letech 2019 až 2021, "vznikají nové síly a jsou stále silnější", což představuje „naši jedinou šanci na mírovou Evropu... Více zbraní nás nezachrání. Nikdy nás nezachránilo."

Dosud byla každá další mírová nabídka pro Kyjev horší než ta předchozí. Zdá se, že Putinův jasný záměr je zasadit ukrajinským městům brutální poslední úder předtím, než definitivně urovná válku podle vlastních podmínek. Trumpova administrativa se už dávno vzdala myšlenky podpory úplného vítězství Ukrajiny. Evropa ze své strany nadále zůstává jen u slov. Nemá však žádný konkrétní plán, jak pomoci Ukrajině nebo ji zachránit před svévolí Kremlu.