Svátek má: Teodor

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Osud střední Evropy závisí na vládcích nejen Východu ale i Západu

Zbořil: Osud střední Evropy závisí na vládcích nejen Východu ale i Západu

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout dějinnou událost ze 4.srpna 1306, kdy byl v Olomouci zavražděn Václav III. , a tím panovnický rod Přemyslovců vymřel po meči.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
5. srpna 2020 - 03:20

Co nám k jeho osobě a době řeknete,  pane Zbořile?

„My nemáme ve zvyku vykládat nebo popisovat českou historii, historii Českého státu a vývoje české státnosti v termínech dějepisu dynastického. Samozřejmě víme, že byli Přemyslovci a Lucemburkové, dlouhá léta byl Český stát perlou na koruně dynastie Habsburské. Ale  vztah k jednotlivým panovníkům byl různý, dokonce i pomlouvačný. Václav III. toho byl ušetřen jen díky svému tragickému skonu  Období jeho nástupu na trůn českých králů a jeho smrt v Olomouci se popisuje jako období chaosu, jako doba politických zmatků.

To, co je na této době zajímavé je, že existovala silná střední Evropa, kterou tvořilo království Polské, Uherské a České a tento stav byl přerušen až nástupem Habsburků. Ale vlastně až do doby dnes u nás oslavované Marie Terezie tyto tři země hrály důležitou roli. Samozřejmě po bitvě na Bílé Hoře a rekatolizaci to v českých zemích bylo jiné, ale stejně kontakt mezi těmito třemi zeměmi fungoval. Ranou bylo trojí dělení Polska , které vedlo až k zániku Polského státu a potom rakousko-uherský dualismus, který se místo střední Evropy orientoval na Podunají a tažení na Balkán,"  uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

A co současné vztahy mezi zeměmi střední Evropy

„Když se podíváte na spory kolem Visegrádské čtyřky a pokusů znevážit tuto politickou aktivitu, tak je zajímavé jak se oživují jakási rezidua a to okolo Visegrádu, ale i uvnitř těchto zemí . Opět se tady objevuje snaha zachovat jakousi svébytnost, která je nazývána nacionalismem a odsuzována  a proti ni stojící snaha druhé strany připojit se k velkému celku, ať již to bylo Bismarckovské Německo a samozřejmě Rakousko-Uhersko. V období  první Československé republiky k Francii. I Hitlerův útok proti závěrům Versaillské dohody směřoval k dobytí střední Evropy, která byla odkazem Přemyslovců, Piastovců a nositelů koruny sv.Štěpána  Osud střední Evropy  je téma k zamyšlení, je to osud, který nám připravili naši předkové, tím, že se snažili tady usadit a udržet. Střední Evropa je odkázána na povahu politických režimů na Východě, stejně jako na Západě. Konec konců Masarykova Nová Evropa to popisuje detailně," dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

.