Tank za miliony dolarů může být zničen relativně levným dronem. Dělostřelecká baterie může být odhalena krátce po zahájení palby. Zapnutý radar, vysílačka nebo rušička mohou prozradit vlastní pozici. Obraz z průzkumného dronu může přes digitální velitelský systém putovat k jednotce, která dostane souřadnice cíle a provede úder. Moderní válka se proto neodehrává pouze na zemi, ve vzduchu, na moři a ve vesmíru. Její nedílnou součástí se stalo elektromagnetické a informační bojiště. Právě tam může být rozhodnuto ještě předtím, než začne samotná střelba.

Po desetiletí se vojenská síla poměřovala především počtem divizí, tanků, letadel nebo lodí. Tyto ukazatele nezmizely. Jejich skutečná hodnota ale stále více závisí na schopnosti zjistit, kde protivník je, bezpečně předat informaci, vyhodnotit ji, určit prioritu cíle a dostat správnou zbraň na správné místo. NATO pro jeden z výsledků této transformace používá pojem information and decision superiority, tedy informační a rozhodovací převaha. Alliance Digital Strategy přijatá v lednu 2026 počítá s propojením bezpečných a odolných digitálních systémů, datových operací a spolupráce člověka se strojem.

To je mnohem významnější změna, než jakou naznačuje technický jazyk aliančních dokumentů. Příští závod ve zbrojení se totiž nebude týkat pouze toho, kdo postaví lepší tank, výkonnější radar nebo raketu s delším doletem. Půjde také o to, čí armáda bude rychleji získávat informace, chápat situaci a rozhodovat.

USA mají systém, Ukrajina nejtvrdší laboratoř války

Spojené státy vstupují do této soutěže s mimořádnou výhodou. Po desetiletí budují schopnost propojit satelity, průzkumná letadla, radary, pozemní jednotky, námořnictvo, letectvo a zbraňové systémy do společného informačního prostředí. Americká armáda nyní tento model dále mění prostřednictvím programu Next Generation Command and Control, NGC2.

V červenci 2026 oznámila, že je po rozsáhlém testování připravena systém rozšířit napříč armádou. NGC2 má nahradit starší roztříštěné systémy velení zaměřené například samostatně na palebnou podporu, logistiku nebo řízení vzdušného prostoru společným datovým prostředím. Má fungovat od jednotlivého vojáka až po úroveň sboru a umožnit využívání moderních aplikací a umělé inteligence. To může působit jako technická modernizace. Ve skutečnosti jde o jednu z podstat budoucího boje.


Vedle technologicky nejsilnější americké armády ale během války vznikla úplně jiná laboratoř digitálního boje. Ukrajina. Ukrajinský systém DELTA propojuje různé zdroje informací a vytváří společný obraz bojiště. Jeho součástí je nyní Mission Control, jednotný digitální systém velení a řízení operací bezpilotních prostředků.

Ukrajinské ministerstvo obrany v březnu 2026 oznámilo, že Mission Control už funguje napříč všemi sbory a uskupeními obranných sil. Podporuje průzkumné a úderné operace, minování, logistiku i evakuaci. Informace jsou podle ministerstva dostupné od úrovně praporu až po generální štáb a ministerstvo obrany. Do začátku března systém obsahoval přes 150 tisíc digitálních hlášení o provedených misích. Právě zde vzniká něco, co nelze jednoduše koupit. Bojová data a zkušenost s jejich využíváním.

Laboratoř může vytvořit dokonalejší technologii. Skutečná válka ale ukazuje, jak systém funguje při rušení spojení, ztrátách techniky, změnách taktiky, nedostatku času a neustálém působení protivníka. Ukrajina proto nevytváří pouze nové zbraně. Vytváří obrovské množství zkušeností s jejich používáním a velmi rychlým cyklem mezi frontou, vývojářem a výrobou. To může být jedna z nejcennějších vojenských komodit současnosti.

Rusko ukázalo, že elektronické bojiště lze také oslepit

Digitalizace ale zároveň vytváří novou zranitelnost. Čím více armáda závisí na elektronice, tím větší význam získává schopnost protivníka tuto elektroniku narušit. Právě zde je mimořádně důležitá ruská zkušenost.

Rusko investovalo do elektronického boje dlouho před invazí na Ukrajinu. Švédský obranný výzkumný institut FOI upozorňuje, že ruské ozbrojené síly se rozvoji a integraci elektronického boje systematicky věnovaly přibližně dvě desetiletí a od počátku rozsáhlé invaze jej intenzivně používají. Válka zároveň změnila samotnou podobu elektronického boje.

Velké specializované komplexy jsou hodnotnými cíli, mohou být odhaleny a jejich zničení představuje významnou ztrátu. Podle FOI proto dochází k posunu směrem k menším, distribuovaným a často dálkově ovládaným prostředkům. Ještě důležitější je něco jiného. Elektronický boj přestává být výsadou několika specializovaných jednotek. Stává se běžnou součástí fronty.


Jedna strana začne rušit navigaci. Druhá hledá jiný způsob navigace. Jedna strana ruší spojení s dronem. Druhá mění frekvenci, způsob komunikace nebo používá systém, který rádiové spojení nepotřebuje. Protivník následně hledá další odpověď. Technologická převaha proto nemusí vydržet desetiletí. V některých oblastech může trvat měsíce nebo ještě kratší dobu.

Právě rychlost cyklu inovace, nasazení, protiopatření a další inovace se stává jedním z nejdůležitějších měřítek skutečné vojenské vyspělosti. To je současně nepříjemné varování pro evropské armády. FOI upozorňuje, že západní ozbrojené síly nebyly na tak husté a agresivní elektromagnetické prostředí připraveny a kvůli civilním i vojenským pravidlům často ani necvičí v podmínkách, které by odpovídaly realitě ukrajinského bojiště.

Armáda může mít nejmodernější digitální systém na světě. Pokud přestane fungovat ve chvíli, kdy protivník zapne rušičky, jeho technologická převaha může zmizet během několika minut.

Čína může spojit elektronickou válku s průmyslovou masou

Pokud USA představují mimořádně pokročilou systémovou integraci a Ukrajina s Ruskem největší současnou laboratoř elektronického bojiště, největší dlouhodobou neznámou může být Čína. Peking disponuje kombinací, kterou žádný potenciální protivník nemůže ignorovat: rozsáhlým elektronickým a telekomunikačním průmyslem, masovou výrobní základnou, rychlým rozvojem umělé inteligence, dronů a kosmických schopností a zároveň politickou vůlí tyto technologie integrovat do ozbrojených sil.


Analýza americké CNA ukazuje, že čínské vojenské myšlení pracuje s přechodem od mechanizace přes informatizaci k „inteligentizaci“ války. Čínští analytici zkoumají takzvané kill chains a kill webs, tedy propojené sítě senzorů, lidí, platforem, datových systémů a zbraní, které mají umožnit rychlejší identifikaci a ničení cílů. Právě tady může ležet jedna z největších strategických výzev pro Spojené státy.

Ne proto, že by bylo možné veřejně doložit, že Čína už má lepší systém než USA. To zatím tvrdit nelze. Nebezpečí spočívá v něčem jiném. Čína může spojit digitalizaci války s průmyslovou masou.

Ukrajina totiž ukazuje, že nestačí mít technologicky nejlepší zařízení. Musí být také dostatečně levné, nahraditelné a dostupné v množství odpovídajícím válce vysoké intenzity. Dron, rušička, senzor nebo komunikační terminál na frontě není laboratorní přístroj, který bude armáda používat dvacet let. Může být zničen během první bojové mise.

Armáda proto nepotřebuje pouze nejlepší systém. Potřebuje systém, který dokáže vyrábět, opravovat, nahrazovat a neustále modernizovat. Tím se digitální válka paradoxně vrací k válce průmyslové.

NATO si tento posun uvědomuje. Jeho digitální strategie už nehovoří o digitalizaci jako o pouhé modernizaci informačních technologií. Cílem je přímo informační a rozhodovací převaha v multidoménových operacích prostřednictvím bezpečných, odolných a interoperabilních digitálních schopností a spolupráce člověka se strojem. To mění samotnou definici vojenské síly.


Celý tento systém navíc musí pokračovat v boji také ve chvíli, kdy protivník ruší navigaci, napadá komunikační sítě, lokalizuje vysílače a snaží se informační prostředí zahltit nebo oklamat. Proto se jedna z nejdůležitějších otázek budoucí války možná nebude týkat dostřelu tankového kanonu ani počtu divizí. Bude znít mnohem jednodušeji: Kdo uvidí první, kdo pochopí první a kdo první udeří?

Armáda, která tento cyklus zvládne rychleji než protivník a dokáže jej udržet i pod intenzivním elektronickým útokem, může získat rozhodující výhodu ještě dříve, než se její početní síla vůbec projeví.



Zdroje: 1. NATO – Alliance Digital Strategy⁠; 2. U.S. Army – Next Generation Command and Control ready to scale⁠; 3. Ministerstvo obrany Ukrajiny – Mission Control v systému DELTA⁠; 4. FOI – Russian Electronic Warfare in Ukraine⁠; 5. CNA – Exploring PRC Research on Kill Chains and Kill Webs⁠