Svátek má:
Radim
KOMENTÁŘ: Karel Petřík
KOMENTÁŘ: Jiří Paroubek
Komentáře
Zdeněk Lanz
pedagogPocit moci - nebezpečný fenomén, který postihuje politiky v každém režimu
Nejdřív jsem chtěl tento článek nazvat „A už je to tady zase“. Tak jako již několikrát v minulosti. A nikdo by mi to nemohl vytýkat. Vždyť se to opakuje dvakrát do roka. Na jaře a na podzim.S ubíjející pravidelností. A doslova to otravuje život mnoha lidem. Ano, pozorní čtenáři už asi tuší. Nemám totiž na mysli nic menšího, než svévolnou a trestuhodnou manipulaci s časem.
Zavedení letního času asi jako první navrhnul jeden londýnský stavitel již v roce 1907, nepodařilo se ho ale prosadit. Poprvé byl letní čas reálně zaveden až za první světové války v roce 1916. Pravděpodobně nejprve v Německu a Rakousku – Uhersku, následně i ve Velké Británii a ve Švédsku. V březnu 1918 byl spolu s časovými pásmy zaveden letní čas i v USA. Byl však natolik nepopulární, že byl již v roce 1919 zrušen.
Postupně s posunem času experimentovala řada států, byl zaváděn a zase rušen.
Díky pochybnému argumentu úspory energie prodělal letní čas za druhé světové války jakousi renesanci. V letech 1946 – 1947 platil v tehdejším Československu dokonce čas zimní. V roce 1979 byl pak u nás zaveden každoroční letní čas.
Ale potom se do toho vložila Evropská unie, termíny posunu času pro své členy sjednotila a spolu s přisluhovači z jednotlivých členských států učinila z tohoto nesmyslu prakticky nezrušitelný rituál.
Otázkou zůstává, zda ti politici, kteří tento nesmysl pomohli institucionalizovat , jsou o jeho účelnosti přesvědčení, nebo to dělají jen ze setrvačnosti. A nebo by v tom mohlo být i uspokojení z moci něco ovládat, něčím nebo někým manipulovat.
Když jim totiž nejde poručit větru a dešti a lidé už je také přestávají poslouchat, je pro ně znásilnění času asi poslední možností, jak uspokojit své mocenské ambice.
Zavedení letního času asi jako první navrhnul jeden londýnský stavitel již v roce 1907, nepodařilo se ho ale prosadit. Poprvé byl letní čas reálně zaveden až za první světové války v roce 1916. Pravděpodobně nejprve v Německu a Rakousku – Uhersku, následně i ve Velké Británii a ve Švédsku. V březnu 1918 byl spolu s časovými pásmy zaveden letní čas i v USA. Byl však natolik nepopulární, že byl již v roce 1919 zrušen.
Postupně s posunem času experimentovala řada států, byl zaváděn a zase rušen.
Díky pochybnému argumentu úspory energie prodělal letní čas za druhé světové války jakousi renesanci. V letech 1946 – 1947 platil v tehdejším Československu dokonce čas zimní. V roce 1979 byl pak u nás zaveden každoroční letní čas.
Ale potom se do toho vložila Evropská unie, termíny posunu času pro své členy sjednotila a spolu s přisluhovači z jednotlivých členských států učinila z tohoto nesmyslu prakticky nezrušitelný rituál.
Otázkou zůstává, zda ti politici, kteří tento nesmysl pomohli institucionalizovat , jsou o jeho účelnosti přesvědčení, nebo to dělají jen ze setrvačnosti. A nebo by v tom mohlo být i uspokojení z moci něco ovládat, něčím nebo někým manipulovat.
Když jim totiž nejde poručit větru a dešti a lidé už je také přestávají poslouchat, je pro ně znásilnění času asi poslední možností, jak uspokojit své mocenské ambice.
Zdeněk Lanz
KOMENTÁŘ: Karel Petřík
KOMENTÁŘ: Jiří Paroubek
KOMENTÁŘ: Eduard Chmelár
KOMENTÁŘ: Petr Štěpánek
Měly by podle Vás zůstat letní prázdniny dvouměsíční?



![[title] [title]](https://www.jihoceskenovinky.cz/img/_antialias_00591164-d28a-11e6-9304-003048df98d0_0de91cb2d477c0ea8149e1daca83d87c.jpg)










