Německý politický „firewall“ proti AfD se dostává do mnohem citlivější oblasti než dosavadní odmítání koalic. Po vítězství Alternativy pro Německo v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku začaly bezpečnostní instituce a některé zemské vlády řešit, zda by v případě vlády vedené AfD měly omezit předávání nejcitlivějších informací. Spor se tak přesouvá od stranické politiky k fungování policie, kontrarozvědky a německého federalismu.

AfD získala v konečných výsledcích voleb z 6. září 43,8 procenta druhých hlasů, CDU 17,2 procenta. Volební účast dosáhla 77,8 procenta. AfD volby drtivě vyhrála, ale nezískala většinu potřebnou k samostatnému vládnutí a ostatní hlavní strany spolupráci s ní odmítají. Přesto už samotná možnost jejího vstupu do zemské vlády nutí německé instituce připravovat se na situaci, kterou dosud řešily především teoreticky.

Úřad sleduje stranu, která by nad ním mohla získat dohled

Problém je mimořádně citlivý. Zemská organizace AfD v Sasku-Anhaltsku je tamním Úřadem na ochranu ústavy klasifikována jako prokazatelně pravicově extremistická. AfD hodnocení bezpečnostních orgánů odmítá a obviňuje je z politického zasahování.


Německý systém je navíc založen na rozsáhlé spolupráci spolku a šestnácti zemí. Zemské kontrarozvědky si mezi sebou a se spolkovým BfV vyměňují informace o extremismu, špionáži, sabotáži či terorismu. Podle Reuters už BfV, další bezpečnostní služby a zemské vlády zvažují, zda by v případě změny politických poměrů nebylo nutné tok části citlivých informací omezit. Přípravy podle zdroje Reuters skutečně probíhají. Zatím ale není rozhodnuto, zda AfD vůbec vládu v Sasku-Anhaltsku sestaví, a proto neexistuje ani konečný model případných omezení.

Nejcitlivější je Rusko, důkaz úniku ale neexistuje

Velká část obav se týká Ruska. Někteří představitelé vládních stran a bezpečnostních institucí upozorňují na vstřícnější politiku AfD vůči Moskvě, její odpor k německé vojenské podpoře Ukrajiny a kontakty některých představitelů strany s ruskou stranou. Obávají se především informací o ruské špionáži, sabotáži a dalších bezpečnostních operacích.

Dolní Sasko už veřejně připustilo, že pokud by v sousedním Sasku-Anhaltsku vznikla vláda s účastí AfD, mohlo by přehodnotit, jaké policejní a bezpečnostní informace tam bude posílat. Severní Porýní-Vestfálsko zase požaduje společnou pracovní skupinu spolku a zemí, která by pravidla sdílení informací pro podobnou situaci řešila.


Zde naráží bezpečnostní logika na politickou a právní realitu. Německé služby mohou omezovat předávání mimořádně citlivých dat podle zásady nezbytné znalosti, ale úplné odstřižení zemské vlády by mohlo samo vytvořit bezpečnostní riziko. Varování před připravovaným teroristickým útokem nebo bezprostřední bezpečnostní hrozbou nelze jednoduše zastavit na zemských hranicích.

Firewall už není jen otázkou koalic

To je skutečný význam současného sporu. Dosavadní „Brandmauer“ vůči AfD spočívala především v rozhodnutí ostatních stran nevytvářet s ní koalice. Po výsledku v Sasku-Anhaltsku už ale vyvstává jiná otázka: co se stane, pokud politický firewall nedokáže vítěze voleb dlouhodobě udržet mimo výkonnou moc?


Německo tak stojí před nepříjemným střetem dvou principů. Na jedné straně je výsledek demokratických voleb, v nichž AfD s velkým náskokem zvítězila. Na druhé straně stojí odpovědnost bezpečnostních institucí za ochranu zdrojů, vyšetřování a utajovaných informací.

AfD zatím v Sasku-Anhaltsku nevládne a může zůstat v opozici. Přesto se hranice už posunula. Německý stát otevřeně připravuje postup pro případ, že politická izolace AfD přestane stačit. Firewall tak už nekončí u dveří parlamentu. Debata se dostala k bezpečnostním databázím, zpravodajským informacím a otázce, komu uvnitř německého státu ještě lze citlivá data svěřit.



Zdroje: 1. Statistisches Landesamt Sachsen-Anhalt – konečné výsledky zemských voleb 2026⁠; 2. Tagesschau – Niedersachsen stellt Sicherheitskooperation mit Sachsen-Anhalt infrage⁠; 3. Tagesschau – Was eine AfD-Regierung für den Verfassungsschutz bedeuten könnte⁠; 4. Bundesregierung – Regierungspressekonferenz vom 7. září 2026⁠; 5. Reuters – German security agencies face dilemma after victories for far right and far left⁠