Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše se po říjnových komunálních volbách dostává do neobvyklé situace. Přestože v řadě měst získalo nejvíce hlasů, nedokázalo sestavit většinové koalice a směřuje do opozice. Podle analýzy Českého rozhlasu se jeho zastoupení ve vedení krajských měst může snížit z dosavadních deseti na nejvýše čtyři. Novinky současně zjistily, že ANO zůstane mimo vedení dvanácti velkých měst, v nichž volby vyhrálo. Výsledky upozorňují na rostoucí rozdíl mezi schopností hnutí získávat voliče a schopností vytvářet politická spojenectví.

Před čtyřmi lety bylo ANO součástí vedení deseti krajských měst a v sedmi z nich obsadilo funkci primátora. Po letošních volbách se situace výrazně změnila. Podle zjištění Českého rozhlasu bude hnutí v opozici nejméně v devíti krajských městech, mezi nimi v Praze, Brně, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Olomouci, Jihlavě, Ústí nad Labem a Zlíně.

Nejvýraznější jsou případy Pardubic, Olomouce a Zlína. Ve všech třech městech ANO zvítězilo, ostatní politické subjekty však vytvořily nebo připravují většinové koalice bez jeho účasti. V Pardubicích přitom hnutí drželo post primátora od roku 2014, ve Zlíně vedl město Jiří Korec dvě volební období.

Ještě širší pohled přináší analýza Novinek, která sledovala povolební vyjednávání v 63 největších českých městech. ANO vyhrálo ve 24 městech s více než 20 tisíci obyvateli, ale ve dvanácti z nich skončilo podle dosavadních dohod mimo vznikající koalice. Ve třech dalších městech zůstal mimo vedení jiný vítěz voleb.


Politický význam je přesto zřejmý. Komunální volby mají dvě fáze. V první rozhodují voliči o rozdělení mandátů, ve druhé politické subjekty vyjednávají většinu schopnou město řídit. ANO v řadě případů uspělo v první fázi, ale nedokázalo své vítězství proměnit v účast na vedení radnice.

Celostátní politika začíná komplikovat místní spojenectví

Příčiny současného vývoje nejsou pouze komunální. Do povolebního vyjednávání podle některých regionálních politiků i politologů stále výrazněji vstupují spory z celostátní politiky a postoje k současné vládní koalici ANO, SPD a Motoristů.

Výrazným příkladem je Zlín. ANO zde dosud vládlo společně s ODS, lidovci a Piráty. Po volbách nejprve jednalo o pokračování spolupráce s ODS a hnutím Zlín 21. Vyjednávání však skončilo neúspěchem a nakonec se na novém vedení města dohodly STAN, Zlín 21 a trojblok tvořený ODS, Společně pro Zlín a Zlín Srdcem s Piráty.

Podobný vývoj nastal v Pardubicích, kde po původních jednáních s ANO vznikla dohoda pěti jiných politických uskupení. Vítěz voleb tak zůstal mimo připravovanou radniční většinu. Politolog Petr Jurek ze Západočeské univerzity upozorňuje, že značka ANO může být pro některé regionální představitele překážkou při hledání partnerů. Podle politologa Lukáše Jelínka se do komunální politiky promítají také celostátní spory a obavy některých stran ze spolupráce s centrálně řízeným hnutím.


První místopředseda ANO Karel Havlíček však odmítá, že by hlavní příčinou byla politika vlády. Podle něj ostatní strany vytvářejí široká spojenectví především proto, aby hnutí zabránily v účasti na vedení měst. Upozorňuje také, že koalice složené z mnoha rozdílných subjektů mohou mít problémy se společným programem a stabilitou.

Tento argument má konkrétní základ. Předsedové některých opozičních stran skutečně veřejně podporovali vytváření koalic bez ANO. Samotné sestavení většiny bez vítěze voleb je však v souladu s pravidly zastupitelské demokracie.

Situace navíc není všude stejná. V Plzni ANO spolupracuje se STAN a uskupením Pro Plzeň s podporou lidovců, v Ostravě se Starosty a hnutím Ostravak. V Karlových Varech vznikla koalice ANO, Karlovaráků a ODS. Tyto příklady ukazují, že celostátní politické rozpory nemusí místní spolupráci automaticky zabránit.

Ztráta radnic může oslabit celé regionální zázemí

Pro ANO má současný vývoj význam přesahující samotný počet primátorů a radních. Účast na vedení měst umožňuje politickým stranám uskutečňovat vlastní program, rozhodovat o investicích, bydlení, dopravě, školství a dalších veřejných službách. Současně vytváří prostor pro veřejnou práci regionálních politiků a budování dlouhodobého organizačního zázemí.

Pokud hnutí skončí v opozici, o přímou možnost řídit město přichází. Jeho zastupitelé mohou kontrolovat práci radnice a předkládat návrhy, nemají však srovnatelný vliv na každodenní rozhodování. Z dlouhodobého hlediska se to může promítnout také do postavení místních organizací a jejich schopnosti získávat nové politické osobnosti.


Pro premiéra je rozhodující stabilita vládní koalice s SPD a Motoristy. Pro některé regionální představitele ANO však může být takové spojenectví při jednání s ODS, STAN, lidovci nebo Piráty politickou komplikací. To je jedna z možných příčin současného vývoje, nikoli jediná prokázaná příčina všech neúspěšných jednání.

Dosavadní výsledky také neznamenají automatický rozpad regionálních organizací nebo ztrátu voličské podpory. Hnutí v řadě měst volby vyhrálo a může z opozičních lavic nadále ovlivňovat veřejnou debatu. Stejně tak široké koalice bez ANO teprve budou muset prokázat, že dokážou dlouhodobě spolupracovat.

Nejdůležitějším poznatkem letošních komunálních voleb proto zůstává rostoucí rozdíl mezi volební podporou ANO a jeho koaličním potenciálem. Hnutí dokáže v mnoha městech získat první místo, ale stále častěji nedokáže tento výsledek proměnit v účast na jejich vedení.

Pro Babišovo hnutí tak vzniká problém, který nelze vyřešit pouze další volební kampaní. Bude muset hledat způsob, jak skloubit celostátní politickou strategii s potřebami regionálních organizací. Schopnost regionálních organizací uzavírat místní dohody může rozhodnout o tom, zda současná ztráta radnic zůstane důsledkem jedněch voleb, nebo se promění v dlouhodobější oslabení politického zázemí ANO.



Zdroje: 1. Český statistický úřad – Výsledky komunálních voleb 2026⁠; 2. iROZHLAS – V krajských městech vznikají široké koalice bez ANO; 3. ČTK – Zlín povede koalice bez vítězného ANO; 4. Povolební jednání v krajských městech⁠