Premiér Andrej Babiš otevřel na summitu Evropské unie v Bruselu další významný spor s Evropskou komisí. Ve čtvrtek 15. října označil návrhy na nové vlastní příjmy evropského rozpočtu za naprosto nepřijatelné. Odmítá především převádění části výnosů z emisních povolenek, spotřební daně z tabáku a uhlíkového cla do společného rozpočtu EU.

Česká vláda však současně požaduje zachování dostatečných prostředků pro infrastrukturu, zemědělství a regionální rozvoj. Babiš tak stojí před složitým vyjednáváním, v němž chce omezit odvody do Bruselu, ale zároveň zajistit České republice co nejvíce evropských peněz.

Evropská komise navrhla pět nových zdrojů financování společného rozpočtu na období 2028 až 2034. Mají doplnit současné příspěvky členských států a zajistit prostředky na nové evropské priority, zejména obranu, konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost. Část příjmů má také sloužit ke splácení společného dluhu vzniklého během pandemie covidu-19.

Podle návrhu Komise by do evropského rozpočtu nově směřovalo 30 procent příjmů z dražeb emisních povolenek v systému ETS1 a 75 procent výnosů z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích CBAM. Dalším zdrojem by měl být příspěvek odvozený od minimální spotřební daně z tabákových výrobků. Komise počítá také s odvody podle množství nesebraného elektroodpadu a s paušálními příspěvky velkých společností působících na jednotném evropském trhu. Celý balík opatření včetně změn současného systému příjmů má podle původních propočtů přinášet přibližně 58,5 miliardy eur ročně, tedy zhruba 1,4 bilionu korun.


Babiš podobný postup odmítá. Již při srpnovém jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou upozornil, že výnosy z emisních povolenek mají podle české vlády zůstat členským státům. „Chceme, aby výnosy zůstaly v rukou členských států, které nejlépe vědí, jak je investovat,“ prohlásil tehdy premiér.

Česká vláda argumentuje především potřebou financovat energetickou transformaci a podporovat průmysl, na který vysoké ceny energií a emisních povolenek výrazně dopadají. Evropská komise naopak považuje nové vlastní příjmy za způsob, jak financovat společné závazky bez dalšího výrazného navyšování příspěvků států. Druhý spor se týká samotné velikosti budoucího evropského rozpočtu. Evropská komise původně navrhla téměř dva biliony eur v běžných cenách, což odpovídá přibližně 1,763 bilionu eur, tedy 42,9 bilionu korun v cenách roku 2025.

Irsko navrhlo škrty, Česko chce zachovat evropské fondy

Irské předsednictví Rady EU nyní předložilo kompromisní návrh ve výši 1,622 bilionu eur, přibližně 39,5 bilionu korun ve stejných cenách. Proti původnímu návrhu jde o snížení o 141 miliard eur, tedy zhruba o osm procent. I tento návrh však vyvolal odpor některých členských států. Německý kancléř Friedrich Merz požaduje výraznější omezení evropských výdajů. Podobně vystupují Švédsko a Nizozemsko, které patří mezi čisté plátce evropského rozpočtu.

Opačný postoj zastává skupina sedmnácti zemí označovaná jako Přátelé koheze, mezi nimiž je také Česká republika. Tyto státy požadují zachování silné regionální a zemědělské politiky. Právě z těchto programů jsou financovány významné investice do dopravní infrastruktury, rozvoje regionů a zemědělství.


Současně upozornil, že se Česká republika podle jeho hodnocení stále více přibližuje postavení čistého plátce evropského rozpočtu. Odmítá proto nejen přesun dalších příjmů na evropskou úroveň, ale také podmínky, které považuje za nepřiměřené zasahování evropských institucí do rozhodování členských stát.

Právě zde vzniká základní problém české vyjednávací strategie. Vláda chce zachovat více prostředků doma, ale zároveň požaduje dostatečně vysoké evropské výdaje. Pokud se nepodaří najít jiné zdroje financování, může omezení společných příjmů vyvolat tlak na další rozpočtové škrty.

Česko může dohodu blokovat, rozhodnou však kompromisy

Jednání o evropském rozpočtu patří mezi oblasti, v nichž mají členské státy zásadní rozhodovací pravomoci. Víceletý finanční rámec musí Rada EU přijmout jednomyslně se souhlasem Evropského parlamentu. Také rozhodnutí o systému vlastních zdrojů vyžaduje jednomyslnost a následné schválení všemi členskými státy podle jejich ústavních pravidel.

Česká vláda tedy disponuje možností navrhovanou dohodu zablokovat. To ovšem automaticky neznamená, že prosadí vlastní představu o rozdělování peněz. K dosažení výhodnějších podmínek potřebuje získat podporu dalších zemí, jejichž hospodářské zájmy se s českými alespoň částečně shodují.


Předseda Evropské rady António Costa chce dosáhnout dohody do konce letošního roku. Evropská unie totiž potřebuje během roku 2027 přijmout navazující legislativu a připravit jednotlivé programy tak, aby od ledna 2028 nedošlo k přerušení financování.

Babiš však upozorňuje, že rozdíly mezi členskými státy jsou značné a dosažení dohody nelze považovat za samozřejmost. Podobně se vyjádřil také německý kancléř Merz, který na říjnovém summitu konečný kompromis neočekává.

Pro Českou republiku bude zásadní nejen výsledná velikost evropského rozpočtu, ale také konkrétní podmínky čerpání prostředků a rozdělení příjmů mezi členské státy a evropské instituce. Přesný finanční dopad jednotlivých návrhů na český státní rozpočet zatím nelze spolehlivě stanovit.

Babišův střet s Evropskou komisí tak není pouze sporem o nové evropské odvody. Jde především o to, kdo bude rozhodovat o významné části veřejných prostředků a kolik peněz nakonec zůstane České republice. Odmítnout návrh Bruselu může premiér poměrně snadno. Vyjednat současně nižší odvody a dostatek evropských miliard pro české investice bude podstatně složitější.



Zdroje: 1. Úřad vlády ČR – Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou o příštím rozpočtu EU⁠; 2. Evropská komise – Návrh nových vlastních zdrojů rozpočtu EU⁠; 3. ČTK – Babiš: Návrhy na nové zdroje rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné⁠