VOLBY NEVOLBY, PREZIDENT V TAHU A BIČ NA AGRESIVNÍ ŘIDIČE. Prezident Petr Pavel vyhlásil komunální a senátní volby na 9. a 10. října, sám ale k urnám nepřijde. V době hlasování bude na soukromé zahraniční cestě, během níž vyrazil s přáteli na motorky a objevil se také v Maroku. Pražský hrad přiznal chybu v plánování, přestože termín voleb byl znám více než tři měsíce dopředu. 

Jaký signál vysílá prezident občanům, když sám vyhlásí volby, ale místo hlasování odjede na soukromou cestu?

Petr Pavel prostě jen potvrdil, co si o něm myslíme od začátku. Že je zážitkový prezident, který žádné vlastní názory nemá a když pro Koláře udělá všechny domácí úkoly, tak ho páníček vždycky pustí ven. Nějaké volby jdou úplně mimo něj, republika ho nikdy nezajímala, prezidentem je, protože prachy od zbrojařů nesmrdí. 

Ale při trošce štěstí si z něj pravda a láska vezmou příklad a také místo voleb pojedou na dovolenou. Jestli příští týden dopadnou volby do senátu pro libtardy tristně, tak víme proč. 

Premiér Andrej Babiš mění názor na funkci poradce pro národní bezpečnost. Ještě před několika měsíci tvrdil, že po odchodu Hynka Kmoníčka dalšího poradce zřejmě potřebovat nebude, nyní ale připouští jeho nástupce a věc už řešil s prezidentem Petrem Pavlem. Ve hře jsou zároveň změny v řízení civilní rozvědky ÚZSI, kterou Babiš nedávno kritizoval kvůli pozdnímu předávání důležitých informací. Chce Andrej Babiš změnami kolem bezpečnostního poradce a ÚZSI dostat zpravodajské informace více pod přímou kontrolu premiéra?

Další střípek do mozaiky, že začíná přituhovat a vojna s Rusem už vykukuje zpoza rohu. Nic  víc bych v tom nehledal. A že se Babiš snaží, když už ta válka musí být, aby měl alespoň naše vlastní úřady pod kontrolou, to se dá čekat. Kažodpádně to ale sleduju s obavami, protože právě tohle štengrování a dohadování s Petrem Pavlem je pro mě ten nejblbější možný signál. 

Vláda Andreje Babiše ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Sněmovní debata se protáhla na tři dny a téměř 30 hodin, přestože bylo předem zřejmé, že opozice nemá potřebných 101 hlasů. Ministryně financí Alena Schillerová označila jednání za předvolební divadlo a jeho náklady vyčíslila na 12 milionů korun. Je hlasování o nedůvěře legitimním nástrojem opozice, i když nemá šanci vládu svrhnout, nebo se z něj stává jen politické divadlo?

Je to legitimní nástroj opozice na politické divadlo. Dělá se to, aby Česká televize měla z čeho propagovat pravdu a lásku. Je to celkem funkční nástroj, když pomocí něho demonstrujete odhodlání a vlastní jednotu. Pokud vám ovšem na závěrečné hlasování nepřijde deset poslanců, tak tím demonstrujete pouze svou ubohost. Honzovi Grolichovi blahopřeji. Po jeho předvolebním klipu, kde tančil a dělal tytyty, jsem myslel, že nic debilnějšího už neuvidím. Ale on to vzal jako výzvu a dokázal, že lze klesnout ještě hlouběji. 

Vláda poslala do Sněmovny rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Přidává na investice, školství, zdravotnictví i obranu, stále větší položkou se ale stává samotný státní dluh. Jen jeho obsluha má příští rok stát téměř 130 miliard korun, meziročně o 20 miliard více. Jak dlouho si může Česko dovolit rozpočtové schodky ve stovkách miliard, když už samotná obsluha dluhu stojí téměř 130 miliard ročně?

Jasně, že může. Podívejte se na Ukrajinu, s jakým dluhem se hospodaří tam. Podívejte se na Německo nebo Francii, jak se tam pěkně zadlužují a pořád to nějak jde. Hele, naposled se dal státní dluh nějak ustát za Paroubka. Od té doby je stále nesplatitelnější a tak se jen jede taktika KDD - každý den dobrý. Dávno už nejde o to, dluh splatit, ale prostě jen udrže zdání prosperity. A v tomto ohledu máme ještě spoustu rezerv.

A nebojte, tenhle dluh nikdo splácent nebude. Ten prostě zahučí do víru té velké celoevropské války proti Rusku, jednoho dne zjistíte, že peníze nemají žádnou hodnotu a pak se začne nanovo. Všichni víme, že to přesně takhle dopadne, ale je lepší to vnitřně popírat, než s touto hnusnou realitou žít. 

Vláda znovu zasáhla proti drahým pohonným hmotám. Od října zastropovala marže čerpacích stanic na 2,50 koruny za litr a začala stanovovat maximální ceny benzinu a nafty podle vývoje velkoobchodních cen. U nafty zároveň dočasně snížila spotřební daň, aby zmírnila dopady prudkého zdražování na řidiče. Dokáže vláda zastropováním marží a snížením daně skutečně udržet ceny pohonných hmot pod kontrolou?

To uvidíme až v delší perspektivě. Zatím je dobře, že vláda dělá alespoň něco, ale zda zvolila dobrý nebo špatný nástroj, to zjistíme až za čas. Nejsem žádný odborník na obchodování s pohonnými hmotami, ale až bude vláda muset použít nějaké podobné nástroje na zastropování marže na chleba nebo maso, tak tam Vám řeknu hned, jestli to udělala dobře a nebo špatně. 

Ministerstvo spravedlnosti chce zpřísnit postih agresivních řidičů. Úmyslné vybržďování či vytlačování jiných aut, nebezpečné ujíždění policii nebo nelegální automobilové závody mají být nově výslovně postižitelné jako trestné činy, v závažných případech má hrozit i vězení nebo zabavení vozidla. Návrh ministra Jeronýma Tejce už prošel připomínkovým řízením a míří na vládu. Kdy už podle Vás přestává být agresivní jízda dopravním přestupkem a stává se trestným činem, za který může řidič přijít o svobodu i auto?

Víte, podle čeho poznáte nemocnou společnost? Ze na každý detail, každou blbost, každou hovadinku musíte mít zákon. Že jen postih, vězení a trest stojí mezi pořádkem a chaosem. Jo, když děti nesmíme vychovávat, školy je nesmí umravňovat a aroganci se říká zdravé sebevědomí, tak holt vzniknou zákony, kdy kvůli tomu, že vám nějaký hajzl přelepí SPZku, můžete přijít o řidičák. Tejc teď novým zákonem jen zařizuje, aby různí Oganesjanové mohli ještě snáze a ještě více šikanovat normální řidiče. 

Psali jsme: Hodiny e-mailů a meetingů? Porodnost klesá, mateřství ztrácí váhu

Já chci prosím žít ve světě, kde všichni jezdí normálně a ohleduplně ne proto, že jim hrozí postih, ale prostě proto, že je to normální a slušné. 

Deset let po referendu o brexitu začíná Británie mluvit o možném návratu do Evropské unie. Premiér Andy Burnham připustil všechny varianty, od užší spolupráce a návratu na jednotný trh až po obnovení plného členství. Podle Burnhama přinesl brexit Británii více škody než užitku. Co dnes Británii brexit skutečně přinesl a co by pro ni znamenal případný návrat do Evropské unie?

Když Britové z EU odešli, byli ještě normální stát. Kdyby se ted vrátili, dostaneme další chalífát. Pokrok nezastavíš...

Ale jinak bylo úplně jedno, jestli Británie byla nebo nebyla v EU. Ten ostrov nikam neodplul, logistické trasy se také nezměnily, jen přibylo papírů. Británie měla na dnešní problémy zaděláno už tenkrát a jestli si někdo myslel, že problém je v Bruseli, tak nebyl. Problém byl v Londýně. I kdyby se Británie znovu stala členem EU, je to už jen na chvíli, protože EU jde do kytek a půjde do nich, ať u toho Británie bude a nebo nebude. 

Šest zemí v čele s Německem požaduje výrazné škrty v příštím rozpočtu Evropské unie. Z návrhu na roky 2028 až 2034 chtějí ubrat stovky miliard eur a více peněz směřovat do obrany, bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Česko se naopak připojilo k zemím, které odmítají, aby úspory dopadly na peníze pro regiony a zemědělství. Potřebuje Evropská unie skutečně menší rozpočet, nebo spíš zásadně změnit, za co své peníze utrácí?

Je úplně jedno, jak tento spor dopadne. Ať má Leyenová peněz, kolik chce, stejně je utratí za grýndýl a zlaté hajzlíky pro Timura Mindiče. Kdy naposled utratila EU nějaké peníze rozumně? Kdy naposled něco vyřešila? A bohužel, je úplně jedno, jestli ty peníze spláchne do kanálu Leyenová a nebo Německo. Je jedno, kdo je utratí blbě, jestli Macron, Merz, Meloniová, Babiš nebo Leyenová. Nic rozumného se tady už deset let neudělalo a věci se nezlepší tím, že se tam nalijí peníze, ale že se tam přivedou schopní lidé. Znáte nějaké schopné lidi? A myslíte, že by si je tam Leyenová nebo Merz vzali? 

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že současná eskalace mezi Ruskem a Západem může rychle dojít do bodu, kdy už nebude možné nic změnit. Připustil možnost použití všech dostupných zbraní v případě přímého útoku na Rusko a výslovně zmínil Kaliningrad. Zároveň zopakoval tvrzení, že Rusko válku na Ukrajině nezačalo, ale bylo k vojenské akci donuceno kvůli vlastní bezpečnosti, a současně tvrdí, že Moskva nemá v úmyslu napadnout Evropu. Jak blízko jsme podle Vás okamžiku, kdy by válka na Ukrajině mohla přerůst v přímý střet Ruska a NATO?

Jsme tomu hodně blízko, ale pořád ještě dostatečně daleko, aby se to nemuselo stát. Ještě si obě strany nedaly ultimáta. Hlavní nebezpečí vidím v tom, že pro evropské (j)elity začíná být válka lákavá možnost, jak svoji vlastní neschopnost svést na Rusko. Je tu příliš mnoho pomazaných hlav, které si moc přejí, aby Putin zaútočil a v Rusku je také hodně lidí, kteří svému gosudarovi vyčítají, že je příliš mírný. 

Jediné, co mě trochu uklidňuje, je vykastrovanost EU a nechuť Donalda Trumpa se v Evropě angažovat. Je to sice smutné, ale musím si přát, aby na nás Trump zvysoka kašlal a aby Leyenová i Petr Pavel byli co nejtupější. To jediné nás může od války zachránit. 

Ukrajinským bezpečnostním aparátem otřásá konflikt mezi tajnou službou SBU a vojenskou rozvědkou HUR. Začátkem září jejich příslušníci dokonce po sobě stříleli v ulicích Kyjeva a prezident Vladimir Zelenskij následně nařídil vyšetřování. Ruský vojenský analytik Konstantin Sivkov tvrdí, že za soupeřením ukrajinských služeb stojí také konkurenční zájmy americké CIA a britské MI6. Nakolik je válka na Ukrajině soubojem tajných služeb a zájmů velmocí, které stojí za jednotlivými aktéry konfliktu?

To je tak vždycky, když vám teče do bot. Začnete hledat viníky, původně jednotné směřování se začíná štěpit, východiska jsou čím dál nepřijatelnější... a protože dostáváte tři čtvrtě svého rozpočtu ze zahraničí, tak jste také přesně do stejné míry pod jejich kuratelou. A tak si holt šňupnete kokain a díváte se, jak se vám stát rozpadá pod rukama na americké pohůnky, britské pohůnky a čistokrevné nacisty... Sláva Ukrajině!