Vláda Andreje Babiše předkládá na rok 2027 rozpočet s příjmy 2,199 bilionu korun, výdaji 2,585 bilionu a schodkem 386 miliard. Výdaje meziročně rostou téměř o 157 miliard, příjmy však pouze o 81 miliard. Podrobný rozbor patnácti oblastí státních výdajů ukazuje zásadní rozdíly mezi tím, co vláda slibuje v programovém prohlášení, a tím, jak své priority finančně zajišťuje. Některé závazky mají výrazné rozpočtové krytí, u dalších zatím není jasné financování konkrétních opatření. Samotné navýšení výdajů přitom ještě nezaručuje odpovídající výsledky.

Ministerstvo obrany získává meziročně o 36 miliard korun více a jeho rozpočet dosahuje 190,9 miliardy. Ministerstvo dopravy posiluje o 16,6 miliardy na 162,4 miliardy. Jde o významnou finanční podporu modernizace armády a dopravní infrastruktury, její skutečný přínos však ukážou až dokončené projekty a jejich náklady. Výrazně rostou také příjmy veřejného zdravotního pojištění, které mají dosáhnout 605 miliard korun. Část navýšení ale představuje trvalé zvýšení plateb státu za pojištěnce. Pro občany bude rozhodující dostupnost lékařů, kratší čekání a kvalita péče.


Inovace a úspornější stát. Rozpočet ukazuje rozpory

Vládní hospodářská strategie slibuje moderní průmysl založený na inovacích. Technologické agentuře ČR, která podporuje aplikovaný výzkum, však rozpočet klesá o 1,2 miliardy korun, téměř o pětinu. Zvyšuje se sice podpora základního výzkumu, vláda ale musí vysvětlit, zda pokles financování agentury nahrazují jiné programy. Podobný rozpor vzniká mezi slibem levnějšího státu a rostoucími náklady na jeho financování. Obsluha státního dluhu zdraží ze 110 na 130 miliard korun. Vláda slibuje úspory díky digitalizaci, omezení byrokracie a efektivnějším zakázkám, jejich konkrétní výsledky však ze souhrnného rozpočtu nelze vyčíslit.

Dalších přibližně 18 miliard korun ročně představuje státní převzetí plateb za podporované zdroje energie. Domácnostem a podnikům opatření skutečně ulevuje, náklady však přesouvá do státního rozpočtu. Národní rozpočtová rada navíc upozornila na příjmy a úspory závislé na neschválených zákonech. Jde například o dvě miliardy korun z poplatků za podzemní vodu a úsporu 2,4 miliardy na podpoře v nezaměstnanosti. Věrohodnost těchto položek proto zůstává podmíněna dalšími legislativními rozhodnutími.

Vládní sliby narážejí na hranice veřejných financí


Celková analýza potvrzuje, že vláda některé priority skutečně finančně posiluje. U dalších však zatím nedokládá dostatečně přesné propojení mezi programovým slibem, konkrétní rozpočtovou částkou a očekávaným výsledkem. Rozpočet navíc stále prochází parlamentním projednáváním. Po schválení základních parametrů mohou poslanci upravovat rozdělení prostředků mezi kapitolami, nikoli však běžnými pozměňovacími návrhy změnit schodek 386 miliard korun.

Vláda tak musí obhájit nejen to, kolik peněz rozdělí, ale především co za ně stát skutečně získá. Rekordní výdaje nejsou samy o sobě důkazem splněných slibů. Rozhodovat budou dostupnější veřejné služby, dokončené investice, hospodářský růst a schopnost zabránit dalšímu neudržitelnému zadlužování.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí – Návrh státního rozpočtu 2027, přehled kapitol z 22. října 2026⁠; 2. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027⁠; 3. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 324, státní rozpočet na rok 2027⁠; 4. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády z 5. ledna 2026⁠