České zdravotnictví čeká zásadní změna v nakládání se zdravotními údaji. Vláda 9. listopadu schválila novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví a o dva dny později ji předložila Poslanecké sněmovně jako tisk číslo 367. Návrh počítá s povinnými elektronickými žádankami, postupným přechodem na elektronickou zdravotnickou dokumentaci a širším sdílením informací mezi zdravotnickými zařízeními. Ministerstvo očekává méně administrativy, lepší koordinaci léčby a přesnější přehled o dostupnosti zdravotních služeb. Současně však vzniká zásadní otázka, kdo bude mít přístup k mimořádně citlivým údajům pacientů a jak stát zabrání jejich neoprávněnému využívání.

Problém přesahuje samotnou digitalizaci. Zdravotní pojišťovny mají v roce 2027 hospodařit s přibližně 605 miliardami korun a připravovaná reforma jim má dát větší odpovědnost za efektivitu a výsledky léčby. K tomu potřebují kvalitní informace. Znalost ceny vyšetření totiž ještě neříká, zda bylo potřebné, správně provedené a zda pacientovi skutečně pomohlo. Podrobné zdravotnické záznamy však obsahují diagnózy, laboratorní výsledky, genetické informace i údaje o psychických a dalších onemocněních. Jejich využívání proto musí mít přesně stanovené hranice.

Elektronické žádanky mají ukázat, kde pacienti čekají

Vládní novela počítá se zavedením povinných elektronických žádanek od 1. července 2027 pro zobrazovací, konziliární a fyzioterapeutická vyšetření. Od ledna 2028 mají následovat laboratorní žádanky. Povinné vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě se předpokládá od roku 2029. Návrh však ještě musí projít legislativním procesem, takže uvedené termíny zatím představují navrhované, nikoli definitivně schválené povinnosti. Elektronické žádanky mají umožnit sledování vyšetření od vystavení žádosti až po její vyřízení. Stát tak získá přesnější informace o čekacích dobách a využívání zdravotnických kapacit. Zdravotníci současně nebudou muset opakovaně přepisovat údaje nebo předávat pacientům papírové dokumenty.

Zásadní bude rovněž kvalita získaných údajů. Datum vystavení žádanky nemusí odpovídat okamžiku, kdy se pacient skutečně pokusil objednat na vyšetření. Některé žádanky navíc nemusí být využity vůbec. Bez jednotných pravidel vyhodnocování by proto mohly vznikat statistiky, které nebudou přesně popisovat skutečnou dostupnost péče. Digitalizace má také své náklady. Koalice soukromých lékařů v září odhadla potřebné investice do elektronizace ambulancí až na 15 miliard korun. U běžné ordinace předpokládá přibližně 100 tisíc korun, u stomatologických pracovišť s rozsáhlejší obrazovou dokumentací 150 až 250 tisíc. Jde o odhad profesních organizací, nikoli o nezávisle ověřený účet za zavedení novely. Ministerstvo naopak zdůrazňuje, že nové služby mají být integrovány do již používaných informačních systémů.

Skutečnou hospodárnost digitalizace proto nebude možné hodnotit podle počtu elektronických dokumentů. Rozhodující bude, zda zdravotníkům skutečně ubude práce, zrychlí se vyšetření a sníží se náklady na administrativu.

Pojišťovny potřebují výsledky léčby. Přístup má ale své hranice

Ještě složitější otázkou je využívání zdravotnických údajů pro financování a hodnocení péče. České zdravotní pojišťovny již dnes disponují rozsáhlými informacemi o vykázaných zdravotních službách, diagnózách a úhradách. Nemají však automaticky neomezený přístup ke všem podrobným klinickým záznamům pacientů. Úřad pro ochranu osobních údajů připomíná, že revizní lékaři a další zákonem oprávnění odborní pracovníci zdravotních pojišťoven mohou do dokumentace nahlížet v rozsahu nezbytném pro kontrolní činnost. Nejde tedy o situaci, kdy by pojišťovny neměly žádné informace o poskytované léčbě. Jejich oprávnění je však vázáno na konkrétní zákonné účely.


Takové údaje by mohly pomoci při hodnocení kvality práce poskytovatelů, financování preventivních programů nebo organizaci péče o chronicky nemocné. Současně však není nezbytné, aby každý zaměstnanec pojišťovny získal přístup k úplné zdravotnické dokumentaci konkrétního člověka. Rozhodující proto musí být oddělení jednotlivých účelů. Ošetřující lékař potřebuje informace pro léčbu pacienta. Revizní lékař pojišťovny údaje potřebné pro zákonnou kontrolu. Analytické pracoviště může vyhodnocovat výsledky péče prostřednictvím vhodně anonymizovaných nebo pseudonymizovaných dat. Každý z těchto případů vyžaduje odlišný rozsah přístupu.

Vládní novela současně posiluje práva pacientů. Počítá například s možností bezplatně získat přístup k elektronickému zdravotnímu záznamu, požadovat opravu nesprávných údajů a omezovat přístup k určitým informacím. Pacient má mít také možnost zpřístupnit svůj záznam zvolenému poskytovateli nebo požádat o jeho předání dalším zákonem uvedeným subjektům. Ani tato práva však neznamenají, že může pacient libovolně měnit lékařské závěry nebo požadovat odstranění všech nepříjemných informací. Zdravotnická dokumentace musí zůstat úplná a odborně věrohodná. Rovněž možnost omezit přístup musí respektovat zákonné povinnosti a situace, kdy jsou určité informace nezbytné pro bezpečnou léčbu.


Evropa otevírá zdravotní data. Současně zakazuje jejich zneužití

Česká novela souvisí také s evropským nařízením o evropském prostoru pro zdravotní údaje, označovaným jako EHDS. Jeho cílem je umožnit bezpečnější výměnu zdravotnických informací mezi členskými státy a vytvořit pravidla pro jejich využívání ve výzkumu, zdravotní politice a hodnocení zdravotnických systémů. Evropská pravidla rozlišují dva základní způsoby využití údajů. Prvním je přímé poskytování zdravotní péče konkrétnímu pacientovi. Druhým je takzvané sekundární využití pro výzkum, statistiku, plánování zdravotnictví nebo vývoj nových léčebných postupů.

Sekundární využití podléhá zvláštním podmínkám. Přístup k údajům mají schvalovat určené orgány, zpracování má probíhat v zabezpečeném prostředí a používat se má pouze nezbytný rozsah informací. Evropská legislativa zároveň zakazuje využití takto získaných údajů k diskriminačním rozhodnutím, například ke zhoršení podmínek pojistných či úvěrových smluv, zvýšení individuálního pojistného nebo k cílenému obchodnímu marketingu. To je důležitá pojistka proti představě, že zdravotní databáze budou volně přístupné komerčním subjektům. Neznamená však, že technické zabezpečení automaticky odstraní všechna rizika. Anonymizace nemusí být vždy jednoduchá, zejména u vzácných onemocnění nebo malých skupin pacientů. Pseudonymizovaná data navíc zůstávají osobními údaji, pokud existuje možnost jejich zpětného přiřazení ke konkrétnímu člověku.


Návrh zavádí elektronickou dokumentaci postupně proto, že nemocnice, ambulance a další poskytovatelé používají rozdílné informační systémy. Evropská pravidla mají být uplatňována po etapách. Od března 2029 se očekává širší výměna pacientských souhrnů a elektronických receptů, od roku 2031 také dalších kategorií zdravotnických záznamů, včetně laboratorních výsledků a zdravotnických obrazových dat. Pro český stát tak vzniká dvojí odpovědnost. Musí vytvořit technické a právní podmínky pro účinné využívání zdravotnických informací a současně zabránit tomu, aby digitalizace vedla k nepřiměřenému shromažďování citlivých osobních údajů.

Podstatná bude také transparentnost nákladů. Pokud stát vynaloží další miliardy na propojení informačních systémů, musí prokázat, že investice přinesly rychlejší léčbu, méně duplicitních vyšetření, nižší administrativní náklady nebo kvalitnější rozhodování zdravotních pojišťoven. Samotné rozšiřování databází není cílem zdravotní politiky. České zdravotnictví potřebuje přesnější data, aby dokázalo lépe organizovat péči a hospodárně využívat veřejné prostředky. Zdravotní pojišťovny však nepotřebují neomezený přístup k soukromí pacientů a stát nepotřebuje shromažďovat každou informaci bez jasného účelu. Skutečným měřítkem úspěchu digitalizace proto nebude množství uložených zdravotnických záznamů, ale schopnost využívat potřebné údaje bezpečně, zákonně a ve prospěch pacientů. Bez důvěry veřejnosti se může i technologicky vyspělý systém stát zdrojem nových problémů.



Zdroje: 1. Ministerstvo zdravotnictví – Vláda schválila povinné eŽádanky; 2. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 367, novela zákona o elektronizaci zdravotnictví⁠; 3. Ministerstvo zdravotnictví – Elektronizace zdravotnictví a práce se zdravotnickými daty⁠; 4. Ministerstvo zdravotnictví – Reforma Moderní veřejné zdravotní pojištění 2030⁠; 5. Úřad pro ochranu osobních údajů – Ochrana zdravotnických údajů a přístup pojišťoven k dokumentaci⁠; 6. Evropská komise – Evropský prostor pro zdravotní údaje⁠; 7. Evropská komise – Pravidla sekundárního využívání zdravotnických údajů⁠; 8. Evropská unie – Nařízení 2025/327 o evropském prostoru pro zdravotní údaje⁠; 9. Zdravotnický deník – Soukromí lékaři vyčíslili náklady na digitalizaci ambulancí⁠