Čínská ekonomika dál vykazuje výrazný rozdíl mezi situací doma a zahraničním obchodem. Domácí spotřeba a investice zůstávají utlumené a realitní sektor se potýká s dlouhodobými problémy. Export naproti tomu v srpnu meziročně vzrostl v dolarovém vyjádření o 25 procent, dovoz o 28,2 procenta a obchodní přebytek dosáhl 119,1 miliardy dolarů.

Podstatná je struktura tohoto růstu. Za prvních osm měsíců roku se hodnota čínského vývozu high-tech výrobků zvýšila o 42,9 procenta. Hodnota exportu polovodičů se více než zdvojnásobila, přestože jejich vyvezené množství vzrostlo jen o 4,1 procenta. Vývoz automobilů stoupl o více než polovinu jak hodnotově, tak objemově. Podle analytiků export podporovala také silná zahraniční poptávka po produktech spojených s umělou inteligencí, elektromobilech, solárních článcích a lithium-iontových bateriích. 

Pro Evropu je to významná zpráva. Čína zůstává významným producentem spotřebního zboží, současně však stále větší roli v jejím exportu získávají technologicky náročnější výrobky. V řadě těchto segmentů přitom chtějí evropské státy samy rozvíjet výrobu a budoucí konkurenceschopnost.

Čínský export se technologicky posouvá

Současná čísla neznamenají, že čínský hospodářský model nemá slabiny. Naopak. Výrazný zůstává rozdíl mezi odolným zahraničním obchodem a slabší domácí poptávkou. Čínské vedení se snaží podporovat spotřebu a investice, ale export nadále představuje důležitou oporu hospodářského růstu. To současně zvyšuje význam zahraničních trhů pro čínské výrobce. 


Evropská komise v červenci upravila svůj systém sledování dovozu kvůli dlouhodobým nárůstům importu, které mohou souviset s globálními výrobními nadkapacitami. Komise přitom výslovně upozorňuje, že některé z nich mohou být podporovány státní průmyslovou politikou. Je proto přesnější nehovořit o jednoduché čínské „exportní ofenzivě“. 

Současný vývoj je výsledkem několika faktorů zároveň: vysokých výrobních kapacit, technologického rozvoje čínských firem, slabší domácí poptávky i silné zahraniční poptávky po některých čínských výrobcích. Výsledek je ale pro evropské producenty stejný. Konkurence se přesouvá do stále technologicky náročnějších segmentů.

Evropský deficit už není hlavně o levném zboží

Čísla Eurostatu ukazují rozsah této změny. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhl deficit Evropské unie v obchodu se zbožím s Čínou 103 miliard eur. Byl nejvyšší od třetího čtvrtletí roku 2022. Dovoz z Číny dosáhl 153,6 miliardy eur a meziročně vzrostl o 7,9 procenta. Ještě důležitější je struktura obchodu. Dvěma nejvýznamnějšími skupinami zboží v obchodu EU s Čínou jsou elektrická zařízení a stroje a mechanické součásti. 

Velké evropské deficity ve strojích a vozidlech i v dalších průmyslových výrobcích navíc nejsou jednorázovým výkyvem, ale dlouhodobým rysem vzájemného obchodu. Představa čínského dovozu jako především levného spotřebního zboží proto stále méně odpovídá skutečnosti. Už v roce 2025 tvořily stroje a vozidla 54,4 procenta hodnoty veškerého čínského průmyslového zboží dovezeného do EU.


Čínští výrobci mají naopak v některých odvětvích výhodu rozsáhlého domácího trhu, vybudovaných dodavatelských řetězců a velkých výrobních kapacit. Neznamená to automaticky jejich budoucí vítězství. Znamená to však podstatně tvrdší konkurenci pro evropský průmysl.

Česko stojí přímo v nárazové zóně

Pro Českou republiku není tento vývoj vzdáleným problémem Bruselu, Berlína a Pekingu. Česko patří k nejprůmyslovějším ekonomikám Evropské unie a jeho export je mimořádně silně propojen s německým průmyslem. Pokud se zhoršuje konkurenceschopnost německých automobilek, strojírenských podniků nebo jejich dodavatelských řetězců, část důsledků se přenáší také na české firmy. 

Česká národní banka navíc upozornila na zajímavou zranitelnost domácí ekonomiky. Výrobková struktura českého exportu na evropský trh se čínskému exportu do Evropy podobá více než u kterékoliv jiné členské země EU. České podniky se tak s čínskými výrobci střetávají v podobných segmentech evropského trhu.


Tato skutečnost dává celé debatě přesnější rozměr. Čínský technologický export automaticky neznamená ústup evropského nebo českého průmyslu. Znamená však, že evropské firmy budou stále častěji soupeřit s čínskými výrobci nikoli pouze cenou, ale také technologiemi, výrobním rozsahem a rychlostí inovací.

Skutečná otázka proto nezní, zda Evropa dováží z Číny příliš mnoho zboží. Je mnohem zásadnější: dokáže Evropa udržet konkurenceschopnou výrobu v těch technologicky náročných odvětvích, do kterých čínští producenti stále výrazněji vstupují? Pro Českou republiku bude odpověď mimořádně důležitá. Její průmyslová struktura a propojení s Německem znamenají, že případná dlouhodobá změna poměru sil mezi evropským a čínským průmyslem se české ekonomiky dotkne velmi přímo.



Zdroje: 1. Reuters – China’s exports surge as demand for high-tech, AI help prop up economic growth⁠; 2. Eurostat – EU trade with China: latest developments⁠; 3. Evropská komise – Commission upgrades import monitoring mechanism⁠; 4. German exports unexpectedly fall in July⁠; 5. ČNB – Bližší košile než kabát: Může vlastnictví českých vývozců vysvětlit jejich odolnost ve stagnující Evropě?⁠