Euro se dostalo pod tvrdý tlak. V pondělí 5. října kleslo vůči dolaru až na 1,116 dolaru, nejníže od května 2025. V úterý se pohybovalo kolem 1,12 dolaru. Samotný pokles měny ještě dluhovou krizi neznamená. Mnohem důležitější je důvod. Investoři začínají do ceny eura stále výrazněji započítávat francouzský dluh, rostoucí náklady na jeho financování a politickou neschopnost prosadit důvěryhodnou rozpočtovou konsolidaci.

Francie už není pouze zemí s vysokým deficitem. Druhá největší ekonomika eurozóny se stává testem, zda jsou evropské vlády vůbec schopné dostat rostoucí dluhy pod kontrolu dříve, než jim podmínky začnou diktovat finanční trhy.

Trh vystavil Francii účet

Nejtvrdší varování neposílají politici, ale dluhopisový trh. Rozdíl mezi výnosem desetiletých francouzských a německých státních dluhopisů překročil 150 bazických bodů, nejvíce od vrcholu evropské dluhové krize v roce 2011. Investoři tak požadují za půjčení peněz Francii výrazně vyšší prémii než za financování Německa.

Pro silně zadlužený stát je to nebezpečný mechanismus. Čím déle zůstanou úroky vysoko, tím větší část rozpočtu spolyká samotná obsluha starých dluhů. Stát pak musí buď škrtat jinde, zvyšovat daně, nebo si dál půjčovat za stále horších podmínek.

Vláda premiéra Sébastiena Lecornua proto předložila rozpočet na rok 2027 s novými úsporami a příjmovými opatřeními za přibližně 43 miliard eur, tedy asi 1,05 bilionu korun. Jenže skutečný francouzský problém neleží v účetnictví ministerstva financí. Leží v parlamentu.


Francouzský problém už dopadá na euro

V tomto bodě přestává být situace vnitřní záležitostí Francie. Rostoucí výnosy francouzských dluhopisů vyvolávají obavy, že se napětí začne přelévat do dalších částí eurozóny. Část investorů hledá bezpečí v německých dluhopisech nebo švýcarském franku a fiskální nervozita se promítá také do kurzu společné měny.

Euro neoslabuje proto, že by se evropská ekonomika během několika dnů zhroutila. Trh přeceňuje politické riziko. Pokud má druhá největší ekonomika měnové unie problém prosadit opatření nutná ke stabilizaci vlastních financí, investoři se logicky začínají ptát, kde leží hranice schopnosti eurozóny řešit další podobný případ.


Evropa zatím není zpět v letech 2011 a 2012. Bankovní systém je odolnější a Evropská centrální banka má nástroje, které během první dluhové krize neměla. Některé příznaky jsou však nepříjemně známé. Trh znovu ostře rozlišuje mezi dluhem jednotlivých zemí a znovu se objevuje otázka, zda fiskální problém velkého členského státu může nakazit zbytek měnové unie.

Česko stojí přímo v palebné linii eurozóny

Pro českého čtenáře je největší chybou považovat francouzský problém za spor vzdálené země, která platí eurem. Česká ekonomika je na evropském trhu závislá mimořádně silně. Podle Eurostatu připadalo v roce 2025 na obchod s ostatními zeměmi EU více než 75 procent českého obchodu se zbožím. Česko tak patří mezi nejvíce obchodně provázané ekonomiky Unie.

A nejde jen o Francii. Hlavní převodovou pákou do české ekonomiky je Německo. Pokud finanční problémy eurozóny utlumí investice, spotřebu a průmyslové zakázky v jejích největších ekonomikách, dopad se rychle objeví v českých automobilkách, strojírenských firmách a jejich dodavatelských řetězcích.

Česká národní banka už letos upozornila, že strukturální problémy hlavních obchodních partnerů v eurozóně snižují jejich dlouhodobý růstový potenciál a následně také tempo, kterým mohou růst české vývozy. Pro českou ekonomiku tedy není rozhodující jen domácí spotřeba nebo rozpočet v Praze. Významnou část výkonu země určuje schopnost zákazníků v Německu a dalších státech eurozóny dál nakupovat české výrobky.


A pokud by se francouzská dluhová nervozita rozšířila do dalších zemí, problém by už nebyl jen kurzový. Vyšší evropské tržní úroky zdražují financování firem, investic i států. Česko sice není členem eurozóny a má vlastní měnovou politiku, finančně ani hospodářsky však od eurového prostoru oddělené není.

Proto není rozhodující, zda euro stojí 1,12 nebo 1,10 dolaru. Kurz je teploměr. Pod ním leží mnohem závažnější problém. Některé největší evropské státy nashromáždily obrovské dluhy v době levných peněz a nyní zjišťují, že jejich politické systémy mají velký problém prosadit opatření nutná ke stabilizaci veřejných financí.

Francie dnes stojí v první řadě. Pokud trh usoudí, že Paříž své finance zvládne, tlak může odeznít. Pokud však začne pochybovat o samotné schopnosti velkých evropských států své dluhy kontrolovat, účet nezůstane ve Francii. Přes euro, německý průmysl, banky, exportní zakázky a ceny dovozů může velmi rychle dorazit také do Česka. A česká koruna před tímto problémem sama o sobě žádnou ochrannou zeď nevytváří.



Zdroje: 1. Reuters – Euro trades around 17-month low amid French debt worries⁠; 2. French bond contagion fears are rattling the euro⁠; 3. What is in France’s 2027 budget?⁠; 4. Eurostat – Key figures on Europe 2026⁠; 5. ČNB – Strukturální zpomalení zahraničních ekonomik a dopad na český export⁠; 6. ČSÚ – Zahraniční obchod se zbožím⁠