K tlaku na kapitál přispívají také mimořádné investice do umělé inteligence, datových center a energetické infrastruktury. Firmy i vlády soutěží o finanční prostředky, což může dlouhodobě udržovat cenu peněz na vyšší úrovni. Představitel ECB Mārtiņš Kazāks upozornil, že investiční rozmach kolem umělé inteligence patří mezi faktory zvyšující náklady financování. Pro evropské hospodářství vzniká nepříznivá situace. Státy potřebují investovat do obrany, energetiky a průmyslové konkurenceschopnosti, současně však musí omezovat zadlužování. Podniky čelí podobnému problému, protože modernizace výroby vyžaduje kapitál v okamžiku, kdy jeho získávání zdražuje.

Inflace dosáhla 3,8 procenta a ECB může dál zvýšit sazby

Evropská centrální banka zároveň nemůže přehlížet pokračující zdražování. Podle údajů Eurostatu dosáhla meziroční inflace v eurozóně v září 3,8 procenta, zatímco v srpnu činila 3,2 procenta. Nejvýznamnějším zdrojem zrychlení byly energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o 18,9 procenta. Jádrová inflace, nezahrnující energie a potraviny, dosáhla 2,5 procenta. ECB letos zvýšila úrokové sazby dvakrát, v červnu a září vždy o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba nyní činí 2,50 procenta. Finanční trhy očekávají další zvýšení v prosinci na 2,75 procenta, o takovém kroku však dosud nebylo rozhodnuto.


ECB tak stojí před obtížným rozhodováním. Další zvýšení sazeb by pomohlo tlumit inflaci, současně by ale mohlo ještě více omezit investice a spotřebu. Samotný růst dlouhodobých tržních úroků přitom již finanční podmínky zpřísňuje. Zářijová prognóza ECB počítala s růstem ekonomiky eurozóny o 0,9 procenta letos a 1,4 procenta v roce 2027. Podle Lagardeové představuje současné zdražení financování další riziko pro tento výhled.

Český průmysl může doplatit na slabší evropskou poptávku


Česká národní banka si zachovává vlastní měnovou politiku. V září ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 procenta a upozornila, že růst dlouhodobých úrokových sazeb již přispívá ke zpřísňování finančních podmínek. Ani samostatná česká měna však nedokáže domácí podniky ochránit před slabší poptávkou jejich zahraničních odběratelů. Varování prezidentky ECB odhaluje širší problém evropské ekonomiky. Kontinent potřebuje rozsáhlé investice do energetické bezpečnosti, obrany, technologií a modernizace průmyslu, ale současně čelí vysokému zadlužení a dražšímu kapitálu. Pokud budou tyto podmínky přetrvávat, může se financování potřebných investic stát jednou z hlavních překážek evropského hospodářského růstu.



Zdroje: 1. Evropská centrální banka – Projev Christine Lagardeové na zasedání MMF; 2. ČNB – Rozhodnutí bankovní rady o úrokových sazbách; 3. Reuters – Lagardeová varuje před dopady rostoucích dluhopisových výnosů; 4. Eurostat – Inflace v eurozóně dosáhla v září 3,8 procenta; 5. ECB – Rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb