BusinessEurope, evropská podnikatelská organizace sdružující 42 národních federací, zveřejnila výsledky pravidelného pololetního průzkumu mezi svými členy. Podíl negativních hodnocení hospodářských podmínek v průmyslu klesl z červnových 62 na 33 procent. Ve službách se snížil z 50 na 30 procent. Na první pohled jde o výrazné zlepšení. Podniky hodnotí ekonomické prostředí příznivěji a očekávají vyšší investiční aktivitu. Přesto byly odhady letošního investičního růstu oproti předchozí prognóze sníženy. Lepší nálada tedy ještě neznamená odpovídající zvýšení skutečně realizovaných investic.


Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími jsou přitom značné. Zatímco technologické společnosti těží z investic do automatizace, umělé inteligence a datových center, hutnictví, chemie nebo výroba stavebních materiálů nadále čelí vysokým energetickým nákladům a tvrdé zahraniční konkurenci. Zlepšení podnikatelského sentimentu proto nelze vydávat za důkaz, že evropský průmysl překonal strukturální problémy. Varovná jsou rovněž zjištění o veřejných financích. Více než polovina respondentů BusinessEurope považuje rozpočtovou politiku své země za příliš expanzivní. Podnikatelské organizace upozorňují na kombinaci rostoucího státního dluhu, vysokých úrokových nákladů a odkládaných rozpočtových reforem.

Evropská ekonomika se tak dostává do nepříjemného rozporu. Pro rychlejší růst potřebuje levnější financování a nové investice, zatímco inflace omezuje prostor pro snižování úrokových sazeb. Zadlužené státy navíc nemohou průmyslovou poptávku podporovat veřejnými výdaji neomezeně dlouho.

Siemens láme rekordy. Německé oživení ale podporuje státní dluh

Kontrast mezi úspěšnými průmyslovými koncerny a celkovou hospodářskou situací dobře ukazují výsledky německého Siemensu. Společnost 12. listopadu zveřejnila mimořádně silné čtvrté čtvrtletí svého finančního roku 2026. Objednávky vzrostly meziročně o 58 procent na rekordních 34,8 miliardy eur, přibližně 852 miliard korun. Tržby se zvýšily o 11 procent na 23,7 miliardy eur a zisk průmyslových divizí vzrostl o 22 procent na 3,9 miliardy eur. Provozní marže dosáhla 16,8 procenta.

Za celý finanční rok Siemens získal zakázky v hodnotě 108,2 miliardy eur a vykázal tržby 83,4 miliardy eur. Rekordní byl také volný peněžní tok ve výši 12,1 miliardy eur. Výsledky tedy nejsou založeny pouze na účetním vykazování zisků, ale také na skutečné tvorbě hotovosti. Významnou část růstu podporuje poptávka po technologiích pro datová centra, energetickou infrastrukturu, kolejovou dopravu a průmyslovou automatizaci. Samotné objednávky zařízení pro datová centra se ve čtvrtém čtvrtletí zdvojnásobily.


Německá rada ekonomických expertů totiž ve zprávě z 11. listopadu předpokládá růst tamního HDP v roce 2026 o 1,3 procenta a v příštím roce pouze o jedno procento. Oživení významně podporují zvýšené veřejné výdaje na obranu a infrastrukturu, zatímco soukromá domácí poptávka zůstává slabá. Ještě vážnější je dlouhodobý rozpočtový výhled. Podle propočtů rady by při současném nastavení veřejných financí mohla v roce 2040 vzniknout nekrytá finanční mezera odpovídající 2,7 až 4,8 procenta tehdejšího německého HDP. Výsledek závisí zejména na rozsahu budoucího financování obrany prostřednictvím dluhu.

Nejde o již existující rozpočtový schodek, ale o scénářový odhad. Přesto upozorňuje na zásadní problém. Německo nyní podporuje hospodářský růst vyššími veřejnými výdaji, ale současně vytváří závazky, které bude muset v dalších letech financovat. Ekonomičtí experti proto požadují reformy sociálního systému, omezení neefektivních dotací, efektivnější daňový systém a postupné snižování závislosti obranných výdajů na úvěrech.

Rekordní výsledky Siemensu a varování německých ekonomů se tedy nevylučují. Ukazují dvě strany současného hospodářského vývoje. Některé podniky úspěšně získávají nové trhy, zatímco celá ekonomika nadále potřebuje strukturální reformy a stabilnější finanční základ.

Český průmysl roste díky zahraničí. Domácí zakázky klesají

Česká republika vstupuje do tohoto období s poměrně příznivými výsledky průmyslové výroby. Podle Českého statistického úřadu vzrostla průmyslová produkce v září 2026 meziročně reálně o 6,2 procenta. Meziměsíčně se zvýšila o 2,7 procenta. Hodnota nových průmyslových zakázek vzrostla meziročně o osm procent. K růstu významně přispěly automobilový průmysl, výroba elektřiny, kovodělná výroba a elektrotechnická odvětví.

Podrobnější údaje však odhalují podstatný problém. Nové zakázky ze zahraničí vzrostly v běžných cenách o 14,4 procenta, zatímco tuzemské zakázky klesly o 3,3 procenta. České průmyslové oživení tak výrazně podporuje zahraniční poptávka. To je pro exportně orientovanou ekonomiku přirozené, současně to však potvrzuje její citlivost na hospodářskou situaci obchodních partnerů. Pokud evropské koncerny získávají nové zakázky a investují do technologií, mohou z toho těžit také české strojírny, elektrotechnické společnosti a automobiloví dodavatelé. Jestliže však investice oslabí kvůli vysokým cenám energií, úrokům nebo rozpočtovým škrtům, české podniky dopady rychle pocítí.


Dalším varováním je zaměstnanost. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v českém průmyslu se v září meziročně snížil o 0,9 procenta. Výroba tedy rostla, aniž by se současně zvyšoval počet pracovníků. Vyšší produktivita může být pro hospodářství příznivá. Sama však nezaručuje tvorbu nových pracovních míst ani rovnoměrné rozdělení přínosů průmyslového růstu.

Česká republika proto nemůže dlouhodobě stavět svou konkurenceschopnost pouze na dodávkách komponentů pro zahraniční koncerny. Potřebuje rozšiřovat vlastní technologický vývoj, automatizaci a výrobu s vyšší přidanou hodnotou. K tomu jsou nezbytné dostupné energie, kvalitní infrastruktura, předvídatelná pravidla a investice s prokazatelnou ekonomickou návratností. Výsledky Siemensu ukazují, že evropský průmysl stále dokáže vytvářet technologicky náročné výrobky a získávat rozsáhlé zakázky. Průzkum BusinessEurope a německá rozpočtová prognóza však připomínají, že tento úspěch není samozřejmý ani rovnoměrně rozdělený.

Pro evropské vlády z toho vyplývá zásadní otázka. Vytvářejí jejich průmyslové a rozpočtové politiky podmínky pro dlouhodobý růst, nebo pouze dočasně podporují poptávku prostřednictvím stále vyšších veřejných výdajů? Evropa nepotřebuje jen rekordní zakázky několika koncernů a optimističtější podnikatelské průzkumy. Potřebuje průmysl, který dokáže dlouhodobě vydělávat, investovat a obstát v mezinárodní konkurenci bez trvalé závislosti na dotacích a rostoucím státním dluhu. Pokud se nepodaří snížit energetické náklady, zvýšit produktivitu a stabilizovat veřejné finance, může se současné oživení stát pouze dalším krátkým obdobím růstu, jehož účet budou evropské státy splácet ještě mnoho let.



Zdroje: 1. Reuters – Evropským podnikům se zlepšuje nálada, obavy z inflace rostou; 2. Siemens – Oficiální výsledky za čtvrté čtvrtletí a finanční rok 2026⁠; 3. Německá rada ekonomických expertů – Výroční zpráva 2026/2027⁠; 4. Německá rada ekonomických expertů – Rozpočtová rizika a financování obrany⁠; 5. Eurostat – Předběžný odhad říjnové inflace v eurozóně⁠; 6. Český statistický úřad – Průmyslová výroba a nové zakázky za září 2026⁠; 7. Český statistický úřad – Spotřebitelské ceny za říjen 2026⁠