Herní vývojář a spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) Daniel Vávra se pustil do lidskoprávních organizací, které žádají premiéra Andreje Babiše o zrušení jmenování Taťány Kuchařové, právníka Jakuba Kříže a detranzitora Daniela Blacka do Rady vlády pro lidská práva. Kritici jejich působení v radě poukazují mimo jiné na postoje trojice k potratům, medicínské změně pohlaví nebo manželství stejnopohlavních párů.

Vávra současný spor spojuje s dřívějšími změnami ve vládních poradních orgánech a přesunem části lidskoprávní agendy z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Protesty, které tyto kroky vyvolaly, popisuje po svém. „Asi si pamatujete na hysterický tyjátr, když vláda rozhodla, že ‚strašně moc nejvíc užitečné lidi z neziskovek přesune z Úřadu vlády na ministerstva‘. TO BYL ZASE JEDNOU KONEC LIDSKÝCH PRÁV!“ napsal na sociální síti facebook Vávra.

Po změnách rezignovaly desítky lidí působících ve vládních poradních orgánech. Vávra jejich odchod vítá a tvrdí, že problém byl podle něj hlubší. „Realita byla taková, že neziskovkáři, často členové opozičních politických stran, sedící v radách, které ovlivňují peníze, které jejich neziskovky budou dostávat, tedy šlo o jasný střet zájmů a možná i korupci, přišli o vlastní kancle na vládě a přímý vliv na spřátelené aktivisty z řad úřednictva, kteří jim vynášeli informace,“ tvrdí. Za pozitivní důsledek změn považuje následné rezignace: „Mělo to ten pozitivní efekt, že 50 z nich samo od sebe rezignovalo a zbavili jsme se jich.“


„Nechal jsem si zatím jen od AI vyjet dotace a granty pro organizace členů Výboru pro práva LGBTI+ lidí. U devíti neziskových organizací ze seznamu Hlídač státu eviduje dotační záznamy celkem za 815,45 milionu Kč. Ta částka je určitě nepřesná, pravděpodobně tam budou nějaký chyby, ale je vyšší než NULA. Organizace lidí, kteří ovlivňují dotační politiku státu, dostávají od toho státu STOVKY milionů korun,“ píše.

Vávra nynější odpor proti novému složení rady označuje za „druhé kolo“. Největší prostor věnuje Taťáně Kuchařové, která dlouhodobě působí v neziskovém sektoru prostřednictvím nadace Krása pomoci zaměřené na seniory.

Podle Vávry má Kuchařová za sebou 18 let neziskové práce pro seniory a hospice. Tvrdí, že její organizace za tuto dobu rozdělila 71 milionů korun, přičemž jen minimum mělo pocházet od státu. Kuchařová sama podle něj z působení ve správních a dozorčích orgánech nic neměla, protože funkce byly vykonávány bez odměny a bez finančních či naturálních požitků. „No hrůza! Vůbec není kompetentní!“ glosuje Vávra ironicky.


Vávra se následně obrací ke složení Výboru pro práva LGBTI+ lidí. Zmiňuje Lenku Královou a ptá se na její kvalifikaci pro působení v podobném orgánu. Připomíná její angažmá u Pirátů a spojení s organizacemi Trans*parent a Pride Business Forum, které podle něj čerpají evropské i další veřejné prostředky. Jako konkrétní příklad uvádí projekt nazvaný „Inkluzivní komunikace: Posílení kompetencí pracovníků s mládeží v oblasti LGBTI+ témat“.

Proti Králové staví Daniela Blacka, který prošel tranzicí a následně detranzicí a nyní veřejně vystupuje kriticky k některým postupům při medicínské tranzici. Právě Blackovo jmenování do Rady vlády patří mezi kroky, proti nimž lidskoprávní organizace protestují.


Jeho kritika přitom nezůstává jen u neziskového sektoru. Ostře se pouští také do Taťány Malé z ANO. „Fascinující je, že tuto partu vyžírků zaštiťuje Taťána Malá z ANO, která si pravděpodobně spletla strany, pokračuje ve woke politice své předchůdkyně – Fialovy zmocněnkyně pro lidská práva Laurenčíkové ze Strany zelených a měla by možná vážně uvažovat o přechodu právě tam, nebo minimálně k Pirátům,“ píše.

Vávra se zároveň ptá, nakolik má současné směřování těchto poradních orgánů podporu voličů vládních stran. „Skutečně by mne zajímalo, kolik voličů ANO a potažmo celé vlády podobné aktivistické spolky podporuje a přeje si jejich další setrvání ve funkcích a ovlivňování politiky vlády,“ uvádí a připojuje vlastní řešení: „Co se mne týče, já bych ty rady bez náhrady zrušil. Aktivisti nemají na ministerstvech co dělat.“

V závěru se Vávra obrací proti médiím. Odkazuje na Aleše Borovana a tvrdí, že zpravodajství o výzvě lidskoprávních organizací pouze převzalo jejich stanoviska, aniž poskytlo odpovídající prostor lidem, proti jejichž jmenování výzva směřovala. „Prostě jen přepsala tiskovou zprávu a vyjádření neziskovkářských vyžírků. Žádná snaha pojmout to jako informaci, prostě jen zafungovala jako PR tlampač marxistických neziskovkářů. Co takhle vyjádření pana Kříže nebo Taťány Kuchařové? Ale to nečekejte, to by byla novinařina. To už se dnes nedělá,“ dodal Vávra.