Premiér Andrej Babiš otevřel debatu o výrazném zeštíhlení státní správy. Návrh předložený na jednání vlády počítal se snížením počtu pracovních míst na ministerstvech a v jimi řízených či podřízených správních úřadech o deset procent od 1. ledna 2027. Kabinet však rozhodnutí po výhradách několika ministrů přerušil. Ministr školství Robert Plaga upozornil, že současně s místy nebyly redukovány agendy. Babiš následně ve Sněmovně odmítl, že by vláda postupovala bezhlavě, a hovořil o promyšlených škrtech a rušení nepotřebných míst.

Tím se otevírá podstatnější otázka než samotných deset procent. Má stát nejprve určit počet lidí, kteří mají odejít, a jejich práci rozdělit mezi zbývající zaměstnance? Nebo má nejdříve zjistit, které činnosti může zrušit, spojit, digitalizovat či automatizovat a teprve podle výsledku stanovit, kolik pracovníků skutečně potřebuje? Rychlý rozvoj generativní umělé inteligence dává této tradiční debatě o počtu úředníků nový rozměr.

Deset procent je číslo. Rozhodující jsou agendy

Využití AI ve státní správě není myšlenkou stojící mimo vládní program. Programové prohlášení Babišova kabinetu přímo počítá s „maximální mírou automatizace“ státních služeb a s využitím AI od interních asistentů pro úředníky přes automatizaci rutinních úkonů až po proaktivní digitální služby.

Česká republika má zároveň Národní strategii umělé inteligence ČR 2030, schválenou už v roce 2024. Jednou z jejích sedmi oblastí je AI ve veřejné správě a veřejných službách. Strategie výslovně počítá se zefektivněním práce státu, automatizací rutinních úloh a asistencí při složitějších činnostech.


Výsledkem přitom nemusí být okamžité propouštění. Úřad může méně lidí nabírat za odcházející zaměstnance, přesouvat pracovníky ze zautomatizovaných činností ke složitějším agendám nebo zkrátit dobu vyřizování žádostí. Podstatné je, aby případná redukce míst následovala změnu práce, nikoli aby změně práce předcházela.

Takový přístup odpovídá i českému průvodci pro využívání AI ve veřejné správě. Ten požaduje profesionální a systematické zavádění technologie a obsahuje i šablony pro posouzení konkrétního použití a jeho ekonomického přínosu. Současně zdůrazňuje, že AI má být pracovním nástrojem a odpovědnost za výsledné rozhodnutí musí zůstat člověku.

Firmy i britský stát už úspory pracovního času měří

Dosavadní výzkumy nedokládají jednoduché pravidlo, podle něhož by AI mohla nahradit například deset či dvacet procent zaměstnanců. Poměrně přesvědčivě ale ukazují, že u některých administrativních a textových činností dokáže podstatně snížit potřebný pracovní čas.

Experiment ekonomů z MIT se 453 vysokoškolsky vzdělanými profesionály ukázal, že při vybraných písemných úlohách snížilo použití ChatGPT potřebný čas v průměru o 40 procent, zatímco nezávisle hodnocená kvalita výstupů vzrostla o 18 procent. Autoři zároveň upozorňovali, že šlo o experimentální úlohy a výsledky nelze automaticky přenášet na všechny druhy práce.

Studie více než pěti tisíc pracovníků zákaznické podpory ve skutečném firemním prostředí zjistila po zavedení AI asistenta průměrné zvýšení produktivity o 14 procent. Největší přínos zaznamenali méně zkušení pracovníci, zatímco u nejzkušenějších byl efekt výrazně menší.


Přísnější vyhodnocení britského ministerstva práce, které porovnávalo uživatele Copilotu se skupinou pracovníků bez tohoto nástroje, odhadlo průměrnou úsporu na 19 minut denně při osmi rutinních činnostech. Největší efekt zaznamenalo při vyhledávání informací a psaní e-mailů. Studie však zároveň upozornila na možný výběrový efekt, protože uživatelé AI nebyli do skupiny přiděleni náhodně.

Mezinárodní organizace práce proto varuje před jednoduchým ztotožňováním automatizace úkolů se zánikem zaměstnání. Administrativní profese patří k nejvíce vystaveným generativní AI, ale podle ILO bude u většiny pracovních míst pravděpodobnější proměna jejich náplně než úplné nahrazení člověka.

Česko má strategii. Chybí propojení s personálními úsporami

Česká veřejná správa už první praktické kroky podniká. Organizace veřejné správy dostaly metodiku pro bezpečné a odpovědné používání AI a Digitální a informační agentura od května provozuje AI asistenta, který pomáhá uživatelům orientovat se například v informacích k Portálu občana, Czech POINTu, Identitě občana nebo Registru smluv. Tento chatbot sám nerozhoduje o právech občanů a jeho odpovědi jsou pouze informativní.


Rozpočtový význam podobné změny nelze přeceňovat, ale ani přehlížet. Národní rozpočtová rada uvádí, že v roce 2025 činily zákonné mandatorní výdaje státního rozpočtu 1,368 bilionu korun. Dalších 428,8 miliardy připadlo na ostatní mandatorní a kvazimandatorní výdaje, mezi jejichž významné položky patří platy zaměstnanců organizačních složek státu. Dohromady tyto skupiny představovaly 82,7 procenta příslušných výdajů státního rozpočtu bez evropských projektů.

Neznamená to, že AI může zásadně vyřešit problém vysokých mandatorních výdajů. Největší část těchto výdajů tvoří důchody, sociální transfery a další zákonem stanovené položky. Organizace vlastní administrativy je však oblastí, kterou vláda může přímo ovlivňovat a kde lze produktivitu průběžně měřit.

Zde může mít debata o deseti procentech úředníků dlouhodobější smysl. Místo jednotného čísla pro všechny úřady by bylo možné u jednotlivých agend zveřejnit, co stát ruší, co slučuje, co digitalizuje, co může převzít AI, kolik pracovního času tím šetří a kolik stojí samotná technologie, její zabezpečení a kontrola.

Babišův návrh tak otevírá širší otázku, než kolik úředníků má od ledna odejít. Modernizace státu může začít nikoli počtem židlí, ale množstvím práce, kterou už člověk dělat nemusí. Teprve potom lze věcně určit, kolik zaměstnanců česká státní správa skutečně potřebuje.