Spor o střet zájmů premiéra Andreje Babiše už není jen přestřelkou právníků a politiků. Má konkrétní finanční důsledek. Státní zemědělský intervenční fond ukončil sedm dotačních projektů firem z Agrofertu a osmou žádost stáhla sama společnost z holdingu. Celkem šlo o 68 milionů korun.

Firmy přitom o dotace požádaly ještě před Babišovým návratem do čela vlády. Jenže SZIF nestačil uzavřít dohody o jejich poskytnutí před 9. prosincem 2025, kdy byl Babiš jmenován premiérem. Akcie Agrofertu převedl do RSVP Trustu až 20. února 2026. Období mezi těmito dvěma kroky se projektům stalo osudným.

Osm projektů skončilo

Právní posouzení, z něhož SZIF vycházel, dospělo k závěru, že žadatel musí splňovat podmínky pro poskytnutí dotace po celou dobu administrace žádosti. Pokud během ní nastane překážka podle zákona o střetu zájmů, může fond dotaci neposkytnout.

Největší žádost, 25 milionů korun společnosti Lipra Pork, firma sama stáhla. Zbývajících sedm projektů za přibližně 43 milionů fond ukončil. Jeho postup následně potvrdila přezkumná komise ministerstva zemědělství. Firmám ještě zůstává možnost obrátit se na soud.


Český fond dal zelenou, Brusel nikoliv

Ještě větší problém ale leží za touto částkou. SZIF v dubnu po externích právních analýzách oznámil, že převedení akcií Agrofertu do RSVP Trustu považuje za řešení v souladu s českou i evropskou legislativou. Od 20. února podle fondu neexistuje právní důvod Agrofert z čerpání dotací SZIF vylučovat.

Jenže Evropská komise dospěla k opačnému závěru. V září po vlastním posouzení oznámila, že českého premiéra nadále považuje za osobu v potenciální situaci střetu zájmů ve vztahu ke správě kohezních a zemědělských fondů a že RSVP Trust tuto situaci podle ní dostatečně neřeší.

Tady už nejde o slovíčkaření. Český úřad tvrdí, že konstrukce trustu problém odstranila. Evropská komise tvrdí, že nikoliv. A Brusel rozhoduje, které evropské výdaje nakonec Česku proplatí.


V tomto bodě se z problému jednoho podnikatelského holdingu stává problém předsedy vlády. Babiš stojí v čele kabinetu, zatímco evropské instituce řeší, zda jeho majetkové uspořádání umožňuje proplácet evropské peníze firmám spojeným s Agrofertem.

Částka 68 milionů korun proto nemusí být nejdůležitějším číslem celé kauzy. Mnohem zásadnější bude, co se stane s dalšími projekty a zda Evropská komise změní svůj postoj. Pokud české úřady budou některé podpory vyplácet a Brusel je následně odmítne proplatit, spor se může velmi rychle přesunout k otázce, kdo výsledný účet zaplatí.

Premiér tvrdí, že střet zájmů vyřešil. SZIF jeho výklad po 20. únoru přijal. Evropská komise nikoliv. A mezitím už osm projektů Agrofertu za desítky milionů skončilo. To je pro Babiše nejnepříjemnější část celé věci. Politické ujišťování může pokračovat, právní analýzy se mohou přít a trust může zůstávat na papíře. Jenže spor už dostal cenovku. A 68 milionů korun může být teprve první účet.



Zdroje: 1. SZIF – Stanovisko k otázce střetu zájmů⁠; 2. iROZHLAS – Fond ukončil osm projektů Agrofertu za 68 milionů⁠; 3. Evropská komise – Vyjádření ke střetu zájmů Andreje Babiše a Agrofertu⁠