Výměna vlády v Maďarsku po letošních parlamentních volbách znamenala jednu z největších politických změn ve střední Evropě za poslední desetiletí. Po dlouhé éře Viktora Orbána převzala moc strana Tisza vedená Péterem Magyarem. Nová vláda slíbila obnovu fungování institucí právního státu, omezení korupce a návrat Maďarska do hlavního proudu evropské politiky.

Jen několik měsíců po nástupu však sílí debata, zda vedle odstraňování dědictví Orbánovy vlády nevzniká nový systém koncentrace politické moci. Kritici upozorňují, že některé kroky kabinetu přesahují rámec běžné změny vládní politiky a zasahují samotná pravidla politické soutěže.

Operace „Purgatorium“

Kabinet Pétera Magyara označuje svůj program institucionálních změn jako Operaci Purgatorium. Podle vlády jde o program odstranění struktur vytvořených během dlouhé vlády Fideszu a o vytvoření podmínek pro obnovu důvěry v maďarské státní instituce.

Součástí balíku jsou rozsáhlé ústavní změny, personální obměny ve státní správě a justici, vznik nových orgánů zaměřených na vyšetřování korupce i připojení Maďarska k Evropskému veřejnému žalobci (EPPO), což bylo jedním z dlouhodobých požadavků Evropské komise.

Vláda argumentuje, že bez těchto kroků by nebylo možné odstranit důsledky šestnáctileté vlády Fideszu ani obnovit důvěru evropských partnerů.

Největší pozornost vyvolaly změny maďarské ústavy. Mezi nejdiskutovanější patří zavedení celoživotního limitu dvou premiérských mandátů, který se vztahuje i zpětně. Praktickým důsledkem je, že Viktor Orbán by se již nemohl znovu ucházet o funkci předsedy vlády.


Dvojí metr Bruselu?

Právě reakce Evropské unie patří k nejdiskutovanějším aspektům celé situace. Evropská komise po nástupu nové vlády zahájila jednání o uvolnění části miliard eur z fondů, které byly za vlády Viktora Orbána zmrazeny kvůli výhradám týkajícím se právního státu, korupce a nezávislosti institucí. Současně ocenila závazek nové vlády k reformám justice, větší transparentnosti a vstupu do systému EPPO.

Část konzervativních komentátorů však upozorňuje na možný dvojí metr. Argumentují, že některé kroky současné vlády, například mimořádně rychlé personální zásahy do ústavních institucí, by v době vlády Viktora Orbána pravděpodobně vyvolaly mnohem ostřejší reakci Bruselu.

Naopak zastánci vlády namítají, že současné změny směřují k obnově demokratických standardů a nápravě dlouhodobě kritizovaných deformací maďarského politického systému.

Dvě odlišná pojetí demokracie

Debata kolem Maďarska odhaluje širší evropský spor o samotné pojetí demokracie. Jedna část politického spektra zdůrazňuje ochranu institucí, nezávislé justice a systému brzd a protivah, které mají omezovat moc každé vlády. Druhá část vychází z přesvědčení, že silná parlamentní většina získaná ve svobodných volbách má právo provádět hluboké institucionální změny, pokud k nim získala demokratický mandát.


Paradoxně právě Viktor Orbán během své vlády využíval ústavní většiny k rozsáhlým změnám institucí. Dnešní vláda postupuje podobným mechanismem, avšak s opačnými politickými cíli. Tato skutečnost vede část analytiků k otázce, zda Maďarsko pouze nevyměnilo jednu formu dominantního politického systému za jinou.

Evropský precedens a zkouška vlastních principů

Vývoj v Maďarsku bude pečlivě sledován i v dalších evropských zemích. Pokud bude Evropská unie akceptovat rozsáhlé ústavní změny prováděné novou vládou, může tím vytvořit precedent pro budoucí změny i v jiných členských státech.

Současně platí, že maďarská vláda získala ve volbách silný parlamentní mandát a její kroky se opírají o ústavní většinu, kterou umožňuje samotný maďarský ústavní systém. Spor se proto vede méně o formální zákonnost jednotlivých opatření a více o jejich dlouhodobé politické důsledky.

Příběh Maďarska dnes není pouze příběhem střídání dvou politických lídrů. Stává se testem toho, jak Evropská unie vykládá pojmy právní stát, demokracie a ústavní rovnováha.

Pokud budou stejná pravidla posuzována odlišně podle politické orientace jednotlivých vlád, může to oslabit důvěru nejen v evropské instituce, ale i v samotný koncept společných evropských hodnot. Maďarsko se tak stává laboratoří, v níž se rozhoduje nejen o jeho vlastní budoucnosti, ale i o tom, jak bude Evropská unie v budoucnu uplatňovat své standardy při hodnocení demokracie a právního státu.



Zdroje: 1. https://unherd.com/2026/08/how-europe-conquered-hungary/; 2. https://www.euronews.com/my-europe/2026/07/24/eu-far-right-cries-foul-but-commission-unfazed-by-magyars-purgatorium; 3. https://www.handelsblatt.com/politik/international/wahl-ungarn-gespraeche-mit-der-eu-ungarn-fordert-freigabe-von-eingefrorenen-milliarden/100218170.html