Svátek má: Albert

Politika

Velikost textu:

Stát slíbil zemědělcům miliardy. Teď jim hrozí cesta do dluhů

Stát slíbil zemědělcům miliardy. Teď jim hrozí cesta do dluhů

Zemědělci čekali slíbené peníze ještě před koncem roku. Stát ale nemá zajištěné financování a výplaty odsunul na leden. Farmáři varují před půjčkami, vláda čelí kritice.

Martin Šebastyán, ministr zemědělství
21.listopad 2026 - 06:03

Měli dostat peníze, aby mohli zaplatit nájem půdy, nakoupit krmivo a zvládnout závěr roku. Místo toho se tisíce českých zemědělců dozvěděly, že stát nemá na slíbené dotace dostatek prostředků. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) oznámil odklad podpor pro hospodaření v horských a dalších přírodně znevýhodněných oblastech až na leden 2027. A to pouhých několik dní před termínem, od kterého se podle dřívějšího příslibu ministra zemědělství Martina Šebestyána mělo začít s jejich vyřizováním.

Zpráva přišla v době, kdy se české zemědělství potýká s nepříznivou kombinací problémů. Nízké výkupní ceny, drahá nafta, hnojiva, sucho a jarní mrazy snižují příjmy podniků, zatímco jejich náklady neklesají. Pro řadu farmářů proto nejde o administrativní nepříjemnost, ale o otázku, zda budou mít z čeho zaplatit závazky. Někteří si možná budou muset půjčit, aby překlenuli období, ve kterém jim stát nedokáže vyplatit podporu, s níž počítali.

Podle informací Novinek požádalo letos o takzvané platby ANC celkem 21 790 zemědělců. Objem požadované podpory dosahuje 4,25 miliardy korun. Neznamená to, že celá částka měla být vyplacena do konce prosince, původní harmonogram však předpokládal zahájení vydávání rozhodnutí od 25. listopadu a následné postupné výplaty. Nyní se celý proces odsouvá.

Ministr slíbil listopad, zemědělci dostali leden

Ministr zemědělství Martin Šebestyán, kterého do vlády nominovala SPD, podle Zemědělského svazu už v srpnu slíbil, že stát začne podpory vyplácet dříve, aby pomohl zemědělcům zvládnout ekonomicky náročný rok. Zemědělci tomu přizpůsobili své finanční plány. Jenže v polovině listopadu přišlo oznámení, že peníze na spolufinancování nejsou zajištěné.

Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha reagoval otevřenou kritikou. „Mrzí nás, že ministerstvo financí dosud neuvolnilo resortu zemědělství prostředky na spolufinancování a že vláda nedala zemědělství v krizovém roce prioritu, kterou situace vyžaduje,“ uvedl ve stanovisku svazu. Připomněl také, že zemědělci nepodporují bezhlavé zvyšování státního dluhu, nesplněný příslib však považují za rozpor mezi vládními slovy a skutečnými kroky.


Problém má velmi konkrétní podobu. Mnozí zemědělci platí na konci roku pachtovné, tedy nájem za pozemky, na kterých hospodaří. Chovatelé potřebují nakoupit krmivo na zimu, zvlášť pokud jim sucho poškodilo pastviny a snížilo zásoby. Odklad podpory tak může znamenat nutnost sáhnout po bankovním úvěru. Úroky přitom nikdo automaticky neproplatí a zpožděná dotace je sama o sobě nevymaže.

SZIF tvrdí, že je po administrativní stránce připraven. „Posun termínu proto není způsoben nepřipraveností SZIF, ale dosud nedokončeným procesem zajištění financování opatření,“ vysvětlila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond tedy podle vlastního vyjádření dokáže rozhodnutí vydávat, ale bez potřebných prostředků je nemůže uvolnit. Zemědělci tak čekají nikoli kvůli nesplněným podmínkám, ale kvůli penězům, které stát dosud nezajistil.

Ve státním rozpočtu chybí miliardy z minulých let

Za současným problémem je podle fondu mnohem hlubší rozpočtový schodek. SZIF upozornil, že už při financování podpor za rok 2025 chyběla více než miliarda korun, kterou bylo nutné pokrýt z rozpočtu následujícího roku. Další čtyři miliardy podle jeho vyjádření scházely na lesní hospodářství a sedm miliard na odstraňování povodňových škod. Celkový nedostatek z předchozích let tak fond vyčísluje na přibližně 12 miliard korun.

Také Zemědělský svaz připomíná, že na podfinancování resortu upozorňoval už za předchozí vlády Petra Fialy. Část současných rozpočtových prostředků podle něj spotřebovává úhrada starších závazků. Současný kabinet tedy nepřebíral zemědělské finance v dobré kondici. To ale nic nemění na skutečnosti, že ministr Šebestyán slíbil konkrétní termín, který se nyní nepodařilo dodržet.

Zemědělci se mohou oprávněně ptát, proč se nedostatek financí řeší až oznámením odkladu, když se o napjatém rozpočtu vědělo dlouhé měsíce. Ještě v březnu ministr ve Sněmovně upozorňoval na nevyplacené podpory z předchozího roku. Pokud tedy resort o problému věděl, měl mít dostatek času buď potřebné peníze zajistit, nebo zemědělcům včas vysvětlit, že listopadový termín není jistý.


Zemědělský svaz přitom nezpochybňuje všechna opatření ministerstva. Ocenil například urychlení záloh na přímé platby a jejich zvýšení na 75 procent i mimořádnou pomoc proti vysokým nákladům. Taková opatření však nedokážou plně nahradit peníze, které měly dorazit podle předem oznámeného harmonogramu.

Drahé vstupy, levné výkupy a stále větší nejistota

Odložené dotace jsou jen jedním z problémů českého zemědělství. Prvních devět měsíců letošního roku patřilo podle zveřejněných údajů k nejsušším obdobím za posledních šedesát let. Nedostatek vláhy poškodil úrodu i pastviny a zhoršil dostupnost krmiv. Zemědělci současně upozorňují, že výkupní ceny některých komodit neodpovídají nákladům na jejich výrobu. Farmář tak může za svou produkci dostávat méně, zatímco pohonné hmoty, energie, hnojiva a další provozní výdaje musí hradit bez odkladu.

Na listopadové konferenci Zemědělského svazu ministr Šebestyán uvedl, že o mimořádné kompenzace kvůli zvýšeným nákladům požádalo přibližně 24 tisíc zemědělců. Podle jeho vyjádření se podařilo dohodnout pomoc ve výši 3,7 miliardy korun. Rozsah žádostí ukazuje, že nejde o potíže několika podniků, ale o širší ekonomický tlak na celé odvětví.

Politická debata se přitom často soustředí na evropskou regulaci, emisní povolenky nebo levné dovozy. Předseda Sněmovny Tomio Okamura na konferenci kritizoval klimatickou politiku EU a ministr životního prostředí Igor Červený varoval před přehnanými ekologickými požadavky. Tyto otázky mají pro budoucnost zemědělství význam, ale současný výpadek plateb odhaluje i mnohem prostší problém. Stát musí dokázat financovat závazky, které zemědělcům sám oznámil.


Platby ANC navíc nejsou odměnou za pouhé vlastnictví půdy. Mají vyrovnávat část ekonomického znevýhodnění hospodaření v oblastech, kde přírodní podmínky neumožňují dosahovat stejných výnosů jako v úrodných regionech. Bez takové podpory může být dlouhodobě obtížnější udržet chov hospodářských zvířat, obhospodařování luk a pastvin i zemědělskou činnost v odlehlejších částech země. Dopady by tak mohly pocítit i celé venkovské oblasti.

Zůstává otázka, zda vláda ještě dokáže potřebné prostředky najít a původní termín alespoň částečně zachránit. Zemědělský svaz ji k tomu výslovně vyzval. Pokud se to nepodaří, bude leden pro některé podniky znamenat nejen čekání na podporu, ale také další náklady na financování běžného provozu.

České zemědělství nepotřebuje další sliby, jejichž splnění se několik dní před termínem odloží. Potřebuje předvídatelné podmínky a rozpočet, ve kterém jsou slíbené peníze skutečně připravené. Ať už současný nedostatek vznikl rozhodnutími předchozí vlády, nebo se ho nepodařilo včas vyřešit té nynější, účet za něj nesmějí bez vysvětlení platit lidé, kteří každý den hospodaří na českých polích a pastvinách.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: polcast)





Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?

Ano
transparent.gif transparent.gif
30%
Ne
transparent.gif transparent.gif
42%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
28%