Deset let po referendu o brexitu se v Británii znovu otevírá otázka dlouhodobého vztahu k Evropské unii. Premiér Andy Burnham uvedl, že země by měla posoudit celé spektrum možností – od současného uspořádání přes celní unii a jednotný trh až po případný návrat do EU. Zároveň zdůraznil, že nové referendum není bezprostředně na pořadu dne.

Nejde tedy o oznámení britské žádosti o členství, ale o výraznou změnu politické debaty. Burnham zařadil plné členství mezi varianty, které chce vláda při hledání budoucího uspořádání vztahů s Evropou zvažovat.

Politická hranice se posunula

Britská vláda už před Burnhamovým vystoupením usilovala o užší spolupráci s Unií. Při zářijovém jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou premiér hovořil o přípravě dalšího summitu EU–Británie a o spolupráci v bezpečnosti, migraci, hybridních hrozbách a ochraně před nekalou konkurencí na světových trzích.

Novinkou je otevření samotné otázky členství. Francouzský prezident Emmanuel Macron případný návrat Británie označil za vítanou možnost, současně však upozornil, že Londýn by nemohl očekávat možnost vybírat si pouze části evropského členství, které mu vyhovují. Také španělský premiér Pedro Sánchez vyjádřil britskému návratu podporu.


Ekonomika táhne Londýn zpět k Evropě

Evropská unie zůstává pro Británii rozhodujícím obchodním partnerem. Podle údajů britské Dolní sněmovny připadalo v roce 2025 na EU 41 procent britského vývozu zboží a služeb a 49 procent dovozu.

Vývoj jednotlivých částí obchodu je rozdílný. Reálný britský vývoz zboží do EU byl v roce 2025 o 14 procent nižší než v roce 2019. Vývoz služeb do Unie byl naopak o 28 procent vyšší. Tento vývoj nelze přičítat pouze brexitu, protože obchod ve stejném období ovlivnily také pandemie, válka na Ukrajině a problémy globálních dodavatelských řetězců.


Posun je patrný také ve veřejném mínění. Červnový průzkum YouGov ukázal, že obecný návrat do Unie podporovalo 55 procent Britů. Pokud by ale země při novém vstupu nemohla získat zpět své někdejší výjimky například z eura a Schengenu, podpora klesala na 35 procent.

Návrat by znamenal nové vyjednávání

Případný návrat Británie by nebyl jednoduchým zrušením brexitu. Článek 50 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že stát, který z Unie vystoupil a chce znovu získat členství, musí podat novou žádost podle standardní přístupové procedury článku 49.

Británie by tedy musela znovu vyjednat podmínky svého členství. Přijetí by vyžadovalo jednomyslný souhlas členských států, souhlas Evropského parlamentu a následnou ratifikaci přístupové smlouvy. Někdejší britské výjimky by se automaticky neobnovily a jejich případná podoba by byla součástí nového vyjednávání.


Pro Českou republiku je vývoj významný především kvůli obchodu, bezpečnosti a budoucímu uspořádání Evropy. Británie zůstává jednou z největších evropských ekonomik a důležitým členem NATO. Už její těsnější zapojení do evropského trhu, obranné spolupráce a průmyslové politiky by proto mělo širší důsledky i bez formálního návratu do EU.

Nejdůležitější změnou zatím není samotný návrat Británie, o němž rozhodnuto nebylo. Podstatné je, že plné členství se deset let po referendu znovu objevilo mezi variantami, o nichž je britský premiér připraven veřejně diskutovat. Další jednání Londýna s Bruselem ukážou, zda výsledkem bude především hlubší partnerství mimo Unii, nebo zda se britská politika začne postupně posouvat dál.



Zdroje: 1. GOV.UK – PM meeting with President of the European Commission Ursula von der Leyen⁠; 2. House of Commons Library – Statistics on UK-EU trade⁠; 3. Office for Budget Responsibility – Brexit analysis⁠; 4. YouGov – Ten years after the EU referendum⁠; 5. EUR-Lex – Treaty on European Union⁠; 6. Reuters – Burnham says UK should weigh post-Brexit EU options, including rejoining⁠